Česká národní banka (ČNB) pro letošní první čtvrtletí očekávala meziroční růst výrobních cen v průmyslu o 0,3 procenta, ve skutečnosti ale ceny v průmyslu meziročně stagnovaly. Ceny zemědělských výrobců v březnu zmírnily svůj meziroční růst z 9,3 na 8,2 procenta, růst zemědělských cen za celé první čtvrtletí ovšem výrazně překonal prognózu tuzemské centrální banky.
ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním 1. čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 0,3 procenta, když v závěrečném čtvrtletí 2024 rostly tempem 1,8 procenta. Meziroční stagnace výrobních cen v průmyslu, vykázaná za letošní 1. čtvrtletí, tak znamená, že cenové tlaky v průmyslu jsou slabší, než předpokládala prognóza z dílny ČNB.
Pro celý letošní rok Česká národní banka ve své únorové prognóze očekávala růst cen průmyslových výrobců o 1,1 procenta. Za celý rok 2024 vykázaly výrobní cen v tuzemském průmyslu nárůst o 0,8 procenta, zatímco v roce 2023 vzrostly o pět procent. Zpracovatelský průmysl vykázal v březnu meziroční pokles cen o 0,4 procenta poté, co v únoru ceny meziročně vzrostly o 0,4 procenta.
Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu vykázal viditelné zpomalení růstu cen potravinářský průmysl, zmínku si ale zaslouží především výroby elektrických zařízení a výroba základních kovů, kde v obou případech došlo k prohloubení meziročního poklesu výrobních cen, a také výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, kde se meziroční růst cen výrazně zpomalil.
Viditelný meziroční pokles cen také hlásí výroba chemických látek a chemických přípravků. Zrychlení meziročního cenového růstu hlásí například dřevozpracující průmysl či výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.
Zpomalení meziročního růstu cen v potravinářském průmyslu bylo výrazně podpořeno statistickým efektem meziroční srovnávací základny a z tohoto pohledu se nám nezdá pravděpodobné, že by mělo zpomalení meziročního růstu cen v potravinářském průmyslu v nejbližších měsících pokračovat.
V případě zemědělských výrobců meziroční růst cen letos v březnu zpomalil na 8,2 procenta poté, co v únoru činil 9,3 procenta. Březnové zpomalení meziročního růstu cen v zemědělství není překvapivé, zaúřadovaly zde statistické efekty v podobě relativně vysoké srovnávací základny, kterou představoval cenový vývoj vykázaný v březnu 2024.
Pro duben a květen ale vidíme riziko opětovného zrychlení meziročního růstu výrobních cen v zemědělství. V rostlinné výrobě výrobní ceny v březnu meziročně vzrostly o 5,1 procenta, když v únoru jejich růst činil osm procent. Živočišná výroba naopak hlásí zrychlení meziročního růst výrobních cen z 11,3 na 12,7 procenta.
Za celé 1. čtvrtletí činil meziroční růst cen v zemědělství 8,8 procenta, zatímco ČNB ve své únorové prognóze počítala pro letošní 1. čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o sedm procent poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí tyto ceny meziročně vzrostly o 5,3 procenta. Pro celý rok 2025 únorová prognóza ČNB předpokládala růst cen zemědělských výrobců o 5,2 procenta.
Za celý rok 2024 vykázaly ceny zemědělských výrobců pokles o 5,9 procenta, když v roce 2023 byl vykázán celoroční pokles cen o šest procent. Březen hlásí prohloubení meziročního poklesu výrobních cen v tuzemském průmyslu, jež bylo tažen poklesem cen ve zpracovatelském průmyslu a prohloubením meziročního poklesu cen v těžbě a dobývání.
Zpomalil se růst výrobních cen v zemědělství, kde v tomto ohledu vypomohly statistické efekty meziroční srovnávací základny: V nejbližších měsících ale tyto efekty naopak mohou přispět ke zrychlení meziročního růstu zemědělských cen.
Z pohledu tuzemské centrální banky data za letošní 1. čtvrtletí hlásí faktickou absenci viditelnějších inflačních tlaků v tuzemském průmyslu a zároveň poměrně vysoký meziroční růst výrobních cen v zemědělství. Co se měnové politiky týče, tak jako pravděpodobný scénář vnímáme snížení úroků na květnovém zasedání o čtvrt procentního bodu.
ČNB si v březnu vybrala druhou pauzu ve stávajícím procesu snižování úrokových sazeb. Na zasedání její bankovní rady 7. května čekáme snížení repo sazby o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta a další, zřejmě poslední snížení ve stávajícím cyklu, by mohlo přijít v srpnu a repo sazba by tak mohla dosáhnout úrovně 3,25 procenta a na této úrovni by se následně mohla po delší dobu stabilizovat.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
