Protiinflačně působí silnější koruna, ve směru slabších cenových tlaků by měl působit také loňský pokles průmyslové výroby a s ním související nižší využití výrobních kapacit. Komplikace spojené s pandemií koronaviru včetně zpožďování dodávek ale mohou představovat faktor, jenž naopak vede k růstu výrobních nákladů.
Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zůstaly v lednu meziročně beze změny, stejně jako loni v prosinci, zatímco trh očekával pokles o 0,6 procenta. Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku února očekává, že ceny průmyslových výrobců v prvním čtvrtletí klesnou v průměru o jedno procento. Lednová meziroční stagnace cen průmyslových výrobců tak fakticky znamená, že ceny v tuzemském průmyslu zahájily letošní rok na mírně vyšší úrovni, než se čekalo.
Jde ale o relativní srovnání, neboť meziroční stagnace výrobních cen zároveň znamená, že průmyslová výroba momentálně nepřispívá k růstu cenových tlaků v české ekonomice. V lednu vykázal prohloubení meziročního poklesu výrobních cen potravinářský průmysl, zejména ceny masa. Viditelné zpomalení růstu cen hlásí textilní a kožedělný průmysl, mírné zpomalení cenového růstu vykázala také výroba dopravních prostředků.
Výrazné zpomalení meziroční růstu vzhledem ke zlevnění vykázaly v lednu ceny v elektřiny a plynu. Výraznější zrychlení cenového růstu naopak hlásí chemické látky a výrobky, dále také obecné kovy a kovodělné výrobky. V případě zemědělských výrobců se meziroční pokles cen v lednu prohloubil z 2,7 procenta na 2,8 %.
ČNB ve své únorové prognóze počítá pro letošní první čtvrtletí s meziročním poklesem cen v zemědělství o 2,6 procenta a lednový výsledek tomuto očekávání v zásadě odpovídá. Pokles výrobních cen v zemědělství by mohl v nejbližších měsících vést ke zpomalení růstu cen potravin pro finální spotřebitele.
Vývoj na straně cen výrobců by letos měl přispět ke zmírnění celkové inflace v české ekonomice, tedy ke zpomalení růstu spotřebitelských cen. Ve směru zmírnění cenových tlaků by mělo působit posílení české koruny, ve stejném směru by mělo působit také nižší využití výrobních kapacit.
Vývoj cen v zemědělství ale bude vždy záviset také na počasí a celkových klimatických podmínkách, v případě průmyslu je třeba počítat s tím, že komplikace spojené s pandemií mohou vést k růstu souvisejících výrobních nákladů.
Celkově aktuální vývoj výrobních cen hovoří pro stabilitu úrokových sazeb ČNB, tedy vyznívá proti spěchu s jejich zvýšením. Zároveň je ale patrné, že i na straně výrobních cen existují nejistoty a protichůdně působící faktory a z těchto důvodů zůstane i tato oblast cenového vývoje pod drobnohledem finančních trhů a centrální banky.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
