Projekt Minisčítání má za cíl přiblížit žákům a studentům ve věku 9 až 15 let svět statistiky a zvyšovat jejich statistickou gramotnost. Do Minisčítání 2025 se zapojilo téměř 84 tisíc žáků z 5,5 tisíce tříd, což bylo nejvíce v historii tohoto vzdělávacího počinu tuzemského statistického úřadu.
Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji (22 %) tráví děti na internetu tři hodiny denně. Každý pátý ale podle průzkumu tráví na internetu více než pět hodin denně. Jen necelých 6 procent respondentů se vejde do hodiny on-line aktivit za den.
Nejčastěji děti používají internet pro hraní her (28 %). Jsou doménou zejména chlapeckého světa – zatímco chlapci se jim věnují ve 44 procentech případů, u dívek je to jen 12 procent. Dívky internet nejčastěji využívají k poslechu hudby, hned v závěsu je používání sítě TikTok (18,6 %), kterou má mezi nejčastějšími kratochvílemi jen každý desátý kluk.
Dospívající si videa a další zábavný obsah vyhledávají nejčastěji na YouTube (46 %), s odstupem se umístily další sítě – TikTok (23 %) a Instagram (16 %). A opět jsou tu velké rozdíly mezi pohlavími – z chlapců využívá YouTube více než polovina, z dívek třetina.
Naopak tradiční primární zdroj zábavy dřívějších generací, televizi, dnešní mladí odsouvají až na okraj zájmu – za místo, kde hledají zábavný obsah, ji označila jen 4,2 procenta respondentů. Lépe je na tom televize jako zdroj informací o dění v Česku nebo zahraničí.
K tomuto účelu ji využívá každý pátý dotázaný, podobně jako internet. Vedoucí místo ale zaujímají sociální sítě, které jako primární zdroj informací volí každý třetí. Děti jsou také velmi zběhlé ve využívání nástrojů umělé inteligence, minimálně jednu zkušenost s nimi má již devět z deseti dětí.
Výzkum ověřoval také způsoby trávení volného času po škole. Pozitivním zjištěním je, že nejvíce respondentů po škole sportuje (22 %). Nějakému druhu fyzické aktivity se děti věnují nejčastěji dvě až tři hodiny týdně (35 %), více než 7 hodin u sportu tráví 17 % dotázaných dětí.
Jako svůj odpolední program 15 procent volí hraní her na počítači, mobilu nebo tabletu, přibližně stejný počet dětí míří ven. Naopak hraní deskových nebo karetních her má na denním programu jen kolem 12 procent dětí, téměř třetina je hraje méně než jednou za měsíc, nebo nikdy.
Mobilní telefon nemají v této věkové kategorii jen dvě procenta dětí. Ještě před základní školou ho vlastnila téměř čtvrtina, nejvíce dětí (69 %) svůj první mobil dostalo v období mezi první a pátou třídou.
Online aktivity často ovlivňují i spánkový režim dospívajících. Téměř každé druhé dítě tohoto věku chodí spát mezi 20. a 22. hodinou, po půlnoci je to přes sedm procent dětí.
Průzkum ukázal, že záliba v četbě knih je významně ovlivněna věkem i pohlavím. Žádnou knihu za rok nepřečetla celá pětina dotázaných dětí. Mezi chlapci to byl dokonce každý čtvrtý, z dívek výrazně méně – 14 procent. Podíl dětí, které nepřečtou během roku žádnou knihu, se stoupajícím věkem narůstá. Zatímco mezi devítiletými je zarytých nečtenářů jen 6,5 procenta, mezi patnáctiletými téměř 36 procent.
„Výsledky Minisčítání ukázaly, že počítačové hry, videa, sociální sítě i nástroje umělé inteligence děti považují za samozřejmost, což přispívá ke zvyšování jejich počítačové gramotnosti. Zájem o klasická informační média, jako jsou knihy a časopisy, u nich dramaticky klesl. Sportování i další pohybové aktivity ale naši nejmladší generaci stále baví,“ říká Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
