Tento týden budou poslanci v prvním čtení posuzovat hned tři varianty ostře sledovaného návrhu loterijního zákona. Ilustrační fotozdroj: www.stocksnap.io

Začíná první kolo boje o zdanění hazardu

Tento týden budou poslanci v prvním čtení posuzovat hned tři varianty ostře sledovaného návrhu loterijního zákona, především pak zdanění zisků sázkových kanceláří, loterijních firem a provozovatelů výherních automatů a kasin. Návrh připravili koaliční rada, poslanec Jan Volný (ANO) i jeho lidovecký kolega Jan Bartošek.

Ať už u poslanců vyhraje jakákoli varianta, bude platit pravděpodobně pouze jeden rok, protože od ledna 2017 má nabýt účinnosti vládní návrh zákona o hazardních hrách, který sněmovna začne projednávat rovněž již na podzim.

Poslaneckou novelou Jana Volného se na začátku září zabýval rozpočtový klub parlamentu a zaujal k ní spíše neutrální stanovisko s tím, že ji do druhého čtení doplní o návrhy vzešlé z jednání koaliční rady. Firmy věnující se hrám a hazardu jsou nyní daněny jednotnou sazbou 20 %. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) navrhoval tuto sazbu zvýšit pro všechny o pět procent a jeho stranický kolega Jan Volný tento návrh v podstatě kopíruje, protože jej podle svého vyjádření připravoval ve spolupráci s ministerstvem. Státu by měl jeho návrh přinést zhruba 2,6 miliardy ročně.

Naproti tomu koaliční rada, jejíž návrh má momentálně největší šanci na přijetí, zohledňuje tzv. společenskou nebezpečnost a navrhuje daňové zatížení rozlišit – sázkové a loterijní firmy 25 %, tzv. automaty 28 %. Poplatek za každý přístroj se má zdvojnásobit na 110 korun za den, počítá se s registrací hráčů a povinnou dvouhodinovou přestávkou ve hraní.

Návrh Jana Bartoška, který však má minimální podporu, se soustředil především na sladění s evropskou legislativou.

A jak to bude od roku 2017? Podle návrhu zákona, který vládní koalice schválila v červenci, se daňové zatížení firem věnujícím se hrám a hazardu opět zvýší. Číselné hry, kurzové sázky a tomboly by se nově danily 25 %, živé hry, loterie a binga 30 % a z hracích přístrojů by se měla odvádět daň dokonce 35 %, protože tento hazard s sebou nese nejvíce škodlivých návyků a patologického hraní.

Ministerstvo financí, které zákony předkládá, si od nových předpisů slibuje výrazné snížení počtu hracích automatů, omezení hazardu a díky vyššímu zdanění také větší přínos pro státní pokladnu.

Navýšení daní vadí všem dotčeným společnostem bez ohledu na to, že nově bude tato zátěž rozlišena. Sazka naznačuje možnost přesunu do jiné země, kde je zdanění číselných her o poznání nižší. Společnosti provozující kurzové sázky poukazují na fakt, že u jejich segmentu je průměrná míra zdanění v rámci EU na současných 20 %. Opomínají však dodat, že již léta z části přesunují tuto zátěž na klienty, kteří platí u každé sázky desetiprocentní manipulační poplatek.

Ještě ostřejší výrazy volí senátor a majitel skupiny Synot provozující i výherní automaty Ivo Valenta, podle něhož nová legislativa odstartuje boom černého sázení a mezinárodních žalob a arbitráží. Sám jde příkladem a v souvislosti s průběžným omezováním hazardu v Česku se již na Brusel obrátil.

Sekretář a mluvčí Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek označil vládní přístup k hazardu za paradoxní. „Vláda na jedné straně výrazně reguluje a omezuje trh kamenných heren a kasin, ale zároveň liberalizuje hazard na internetu. Povede to pouze k tomu, že neubude hráčů a závislých lidí, ti se pouze přesunou právě na internet,“ řekl.

Vládnímu návrhu zákona o hazardních hrách bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) vytýká chybějící odbornou přípravu. Člen koaliční strany Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil předlohu za nekoncepční, pouze zvyšující odvody bez toho, že by myslela na získání prostředků na léčbu a prevenci závislosti.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *