Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP

Názor
Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP) stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie.
Ještě v roce 2019 hospodařil sektor vládních institucí s přebytkem 17,9 miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2020 schodkem ve výši 348 miliard korun. Tato úroveň schodku odpovídala výši 6,2 procenta hrubého domácího produktu. Tvorbou vysokého schodku skokově narostlo zadlužení veřejného sektoru na 38,1 procenta hrubého domácího produktu.

Ještě v roce 2019 hospodařil sektor vládních institucí s přebytkem 17,9 miliardy korun. Vlivem pandemie koronaviru však došlo k výraznému zhoršení v hospodaření naší země. Výše dluhu tak vzrostla z úrovně 1 739,9 miliardy korun v roce 2019 na 2 153 miliardy korun v roce 2020.

Přestože se naše země v uplynulém roce výrazně zadlužila, hrubý domácí produkt meziročně klesl z úrovně 5 748,8 miliardy korun na úroveň 5 652,4 miliardy korun. Kdybychom v rámci pandemie uplatňovali restriktivnější hospodářskou politiku, pokles hrubého domácího produktu by byl ještě výraznější. Na druhou stranu bychom se méně zadlužili.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vláda by měla přijít s plánem konsolidace

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

Analýza
Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: Úrokovém diferenciálu, ekonomická síle, politické stabilitě, tržnímu sentimentu a mezinárodnímu obchodu.