Nová pravidla pro oddlužení platí od června, možnost zbavit se vysokých dluhů má mnohem větší počet osob.
Ostatně soudy za poslední měsíc registrují několikanásobné zvýšení žádostí o osobní bankrot, Městský soud v Praze nebo Krajský soud v Ostravě zaznamenaly až trojnásobný nárůst agendy. I tak ale experti hovoří spíše o zklamání.
Za uplynulý měsíc soudy zaevidovaly 3 135 žádostí od 3 460 osob – téměř 12 procent je totiž společný návrh manželů. Platná pravidla ovšem umožňují vstoupit do oddlužovacího procesu až stovkám tisíc dlužníků. Podle odborníků by se měl ideální počet žádostí pohybovat mezi 6 až 8 tisíci. Jenže nic takového se zatím nekoná.
„Střízlivé odhady po přijetí insolvenční novely hovořily minimálně o 70 tisících, ty optimistické dokonce až o 150 tisících Čechů žádajících nově o oddlužení,” připomněl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
„S ohledem na to, že v exekucích se nachází více než 800 tisíc lidí, potřebovali bychom v prvních letech alespoň 70 až 100 tisíc insolvenčních návrhů ročně, abychom zvrátili negativní dopady na ekonomiku a státní rozpočet.“
Málo peněz v peněžence
Jedním z důvodů může být podle odborníků skutečnost, že v oddlužení mnoha lidem zůstává v porovnáním s exekucí méně peněz. S tím tvůrci insolvenční novely nepočítali, jednání o nezabavitelných částkách dále pokračují. „Setkáváme se s tím, že dlužníci kvůli nižší nezabavitelné částce nechtějí do procesu oddlužení vstupovat a raději setrvávají v režimu exekuce,” vysvětluje Pavla Aschermannová z neziskové organizace Rubikon centrum poskytující dluhové poradenství.
To je mimo jiné i případ paní Heleny, která do milionové dluhové pasti spadla kvůli neúspěšnému manželovu podnikání. „O dluzích jsem se dozvěděla, až když přišla první exekuce,“ sdělila Radiožurnálu. Z výplaty jí zbude nezabavitelné minimum. Na oddlužení dříve nedosáhla, protože jí příjmy nestačily na to, aby za pět let splatila alespoň 30 procent závazků.
Nově už tato podmínka při vstupu do osobního bankrotu není, paní Helena ale přesto váhá, jestli do něj jít. „Měli bychom se čtyřmi dětmi daleko nižší příjmy, než máme teď při exekučních srážkách, což jsou takové příjmy, které vám doopravdy nezaplatí ani ten nejnižší nájem,“ vysvětlila. A má ještě jednu obavu – nejistotu. Pokud totiž člověk zaplatí méně než 30 procent dluhů, soud na konci rozhodne, jestli se dost snažil. „Nikdo vám neřekne, jestli budete, nebo nebudete oddlužen,“ řekla Radiožurnálu paní Helena.
Psali jsme
Exekutoři jásají: Čechy zajímají finance partnerů, až když za ně musí platit jejich dluhy
Podle Pavly Aschermannové z neziskové organizace Rubikon centrum podobně uvažuje více zadlužených lidí. Mnohým se totiž vyplatí, když zůstanou v exekuci. Pokud někdo vydělává třeba 25 tisíc korun, může mu v exekuci zůstat až 19 tisíc. Pokud podá žádost o oddlužení, bude muset vystačit s necelými 13 tisíci korunami.
Více zamítnutých žádostí
V některých regionech také výrazně přibylo odmítnutých návrhů. „Z celkového počtu podaných návrhů byl u 23 procent potvrzen úpadek dlužníka a insolvenční řízení zahájeno, 8 procent návrhů bylo naopak rovnou odmítnuto a insolvenční řízení ukončeno. Zbylých 69 procent návrhů zatím čeká na vyjádření soudu,” konstatoval Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Jako zásadní problém se zatím ukazují formální chyby ve formulářích, nejčastěji kvůli nedostatečnému prokázání úpadku. Podle Pavly Aschermannové by zpracovatelé měli u dlužníka prokázat alespoň dva závazky v dostatečné výši po splatnosti včetně důvodu vzniku – a prokázat neschopnost splácet. K návrhu by zpracovatelé rovněž měli doložit potřebné dokumenty od exekučních příkazů či výpisu z Centrální evidence exekucí až po platební rozkazy.
