Ačkoli samotná statistika vyznívá dobře, trh čekal ještě lepší výsledek, když sázel na přebytek 15,2 miliardy korun. Data tedy pro trh představují zklamání. Myslím si ovšem, že původní očekávání byla naivní. Proč bychom měli mít vysoký přebytek při drahých dovážených energiích a silné koruně drtící exportéry?
Data jsou dobrá
Jako vysvětlení se nabízí zlepšení zahraničního obchodu s automobily. Jenže tady byl přebytek meziročně vyšší jen o šest miliard korun. Data pokazil navíc obchod s počítači a negativně působil i obchod se zemědělskými produkty. Nepříznivý vliv dovozu ropy a plynu snad není třeba ani zmiňovat. Z mého pohledu jsou tedy data dobrá.
Z makroekonomického hlediska je na druhé straně pro analytika důležité, že dovozy rostou podstatně rychleji než vývozy. Dovoz roste o 2,3 procenta, zatímco vývoz jen o 0,4 procenta. To znamená, že dříve či později přebytek zahraničního obchodu skončí. To by koneckonců odpovídalo ekonomice, která dováží předražené suroviny a má silnou měnu dusící exportéry.
Leden o zdraví ekonomiky nevypovídá
Dobrý lednový výsledek neříká nic o samotném zdraví ekonomiky. Od roku 2010 jsme měli v lednu přebytek vždy. Vloni v lednu činil 7,4 miliardy korun, přitom celý rok jsme měli deficit téměř 200 miliardy korun. Něco podobného očekávám i letos.
Celkový deficit bude ale nižší i proto, že průměrná cena ropy a plynu nebude tak vysoká jako vloni. Většímu zlepšení zahraničního obchodu bude ale bránit silná koruna. Za celý rok 2023 tedy čekám deficit kolem 160 miliardy korun. A mnozí tak budou stále poukazovat na to, že by měla být koruna slabší.
Koruna na zveřejněná data nereagovala, protože pro centrální banku se obrázek ekonomiky zásadně nezměnil. Neočekávám, že by kvůli aktuální statistice někdo z bankovní rady změnil svůj názor na úrokové sazby.
Autor hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
