Při prostém rozpočtení na jednotlivé dny roku to znamená, že průměrně vydali za potraviny, nápoje a alkohol v obchodech 1,4 miliardy korun denně a rovných deset miliard týdně. Samozřejmě, v jednotlivých dnech i týdnech ve skutečnosti dochází k výkyvům, takže prosté rozpočtení na jednotlivé dny a týdny je pouze orientační.
Vláda ČR v týdnu rozhodla, že v rámci dalšího zpřísnění svých protipandemických opatření přistoupí k zákazu nedělního prodeje. Cílem je snížit sociální kontakty obyvatelstva, a snížit tak tempo šíření koronavirové nákazy. V neděli zůstává řada obchodů s potravinami či nápoji uzavřena i běžně, v době mimo nouzový stav, takže dopad zákazu nedělního prodeje je slabší než hypotetický dopad zákazu uplatněného na jiný den týdne.
Na základě polské zkušenosti lze usoudit, že lidé budou nahrazovat nedělní nakupování sobotním, případně i nakupováním v dalších dnech týdne. Otázkou tak zůstává, zda tyto nákupy prodejcům potravin vykompenzují nedělní výpadek. Polská zkušenost naznačuje, že ne zcela a že celotýdenního pohledu musí prodejci potravin počítat se ztrátou na tržbách v řádu nižších stovek milionů korun.
To se však týká jen kamenných obchodů. Internetoví prodejci potravin naopak zaznamenají další nárůst poptávky. Tlak na růst poptávky pocítí také obchodníci, kteří potraviny prodávají v provozovnách při čerpacích stanicích nebo nádražích, neboť tyto provozovny zůstávají i v neděli otevřeny.
Celkově ale platí, že za potraviny kvůli nedělnímu zákazu lidé v ČR opravdu utratí o nižší stovky milionů korun týdně méně, což při rozpočtení představuje pro „kamenné“ prodejce potravin ztrátu v řádu desítek milionů korun denně po celou dobu zákazu nedělního prodeje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
