„O zavedení zaměstnaneckých akcií jako jedné z forem odměňování přinejmenším uvažovalo 63,8 procenta firem, jen 43,3 procenta jej ale zatím skutečně využívá, přičemž je nepoužívají plošně, ale spíše pro vybrané klíčové pracovníky a management,“ informoval redakci FAEI.cz o výsledcích šetření Pavel Postl, partner PKF Apogeo.
Akcie za zvýhodněnou či tržní cenu, znějící na jméno, převoditelná jen mezi zaměstnanci či na majoritního akcionáře. Nejsou samy o sobě zvláštním druhem akcií, ale akcií se zvláštními právy. Jejich udělení se slevou je pro zaměstnance příjmem podléhajícím zdanění. Příjem z podílů na zisku je zdaňován 15% srážkovou daní. Příjem z prodeje akcie je v případě držby přesahující tři roky osvobozen od daně. V praxi se objevují tzv. zaměstnanecké opční akciové programy, virtuální akciové programy nebo přímý prodej akcií.
Průzkum zkoumal také důvody firem, které zaměstnanecké akcie dosud nezavedly. „Největší procento odpovídajících uvedlo, že jejich zavedení považují za příliš složité a nákladné.
Druhá největší skupina respondentů se obává, aby jim zaměstnanci nezačali mluvit do podnikání,“ přiblížil Postl.
Nadpoloviční většina (53,8 %) respondentů je s fungováním tohoto nástroje spokojena, 15,4 procenta se naopak neosvědčil.
„U ostatních se účel zavedení zatím plně neprojevil, nebo narazili na komplikovanou právní, účetní a daňovou strukturu,“ popisuje Postl.
Firmy, kde s efektem zavedení zaměstnaneckých akcií nejsou spokojeni, podle něj mimo jiné zjistily, že lidé se nechovají jako akcionáři, ale zůstávají mentálně zaměstnanci a spoléhají na jistý příjem z pracovního poměru. Akcie berou jako benefit a ne jako zdroj příjmů s růstovým potenciálem.
Z tábora spokojených v průzkumu naopak zaznělo, že se zvýšila loajalita klíčových zaměstnanců, což představuje zásadní konkurenční výhodu. Protože možnost získat tyto akcie se pracovníkům obvykle otevírá až po několika letech ve firmě, pomáhají vytvářet dlouhodobé zaměstnanecké vztahy a zvyšují zejména motivaci managementu na hospodářských výsledcích.
„Bohužel legislativa doteď problematiku zaměstnaneckých akcií příliš neřešila, firma si musí vybírat a dělat kompromis mezi komplexitou nastavení a zdaněním – kdy je buď nastavení pro firmu jednoduché, ale zaměstnancům a potažmo i firmě přináší nevýhodné zdanění, nebo naopak příliš komplexní a obtížně aplikovatelné,“ vysvětlil Pavel Postl.
„Lze věřit, že v budoucnu dozná legislativa pozitivních změn, Česko na evropské úrovni podepsalo deklaraci Evropské komise s názvem Startup Nations Standard s cílem nastavování zaměstnaneckých akcií zjednodušit, v programovém prohlášení to má i současná vláda,“ dodal partner PKF Apogeo.
„Změnu zákona o obchodních korporacích nepovažujeme za nutnou,“ citoval letos týdeník Ekonom Jiřího Kokeše z advokátní kanceláře AegisLaw: „Česká legislativa možnost nabytí akcií zaměstnanci, a to i těch, kteří odešli do důchodu, za zvýhodněných podmínek už výslovně upravuje.“ Ke zvážení je však podle Kokeše daňové zvýhodnění nákupu zaměstnaneckých akcií.
Většímu domácímu rozšíření zaměstnaneckých akcií brání podle týdeníku jejich dvojí zdanění – při nákupu (pokud probíhá za zvýhodněnou cenu, pozn. red.) a při prodeji. Pokud nejde o běžně obchodované cenné papíry, obtížně se zjišťuje jejich aktuální hodnota a komplikovaný bývá i samotný prodej.
Ze známých tuzemských firem se pro zaměstnanecké akcie rozhodly například Česká spořitelna nebo Rohlík. Jde o akcie poskytované buď za zvýhodněnou cenu, či dokonce zadarmo jako benefit, nebo v případě manažerů výměnou za část mzdy. Podle dřívějších studií pro Evropský parlament zaměstnanecké akcie vedou ke zvýšení produktivity.
„Zaměstnavatelé se pomocí akciových plánů snaží zaměstnance motivovat, aby změnili smýšlení o firmě. Aby k ní přistupovali, jako by byla jejich. To znamená: Zajímali se o chod té firmy, byli v práci angažovaní a proaktivní. To má pak dopad na výsledky firmy,“ uvedla před časem v rozhovoru pro seznamzpravy.cz expertka poradenské společnosti Deloitte Tereza Kavan Klimešová.
