Jak redakci FAEI.cz informoval Petr Hrnčíř, partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, stát je v prodlení s více než 90 různými povinnostmi. Většinou jde o implementace nových směrnic či nápravu chyb z dřívějška. Negativní ekonomické dopady přitom mohou být vysoké a nejvíce vše odnesou právě české společnosti, které musí naráz zavádět řadu opatření.
„Většina nedodělků a výtek je ještě dílem předchozí vlády, ale bohužel i nové vládě trvá náprava příliš dlouho. Stojí to obrovské úsilí, peníze, ztrátu práv a příležitostí českých společností i občanů. Zákonodárci tak nyní „naloží“ firmám další a další povinnosti v rychlém sledu za sebou,“ uvedl Hrnčíř.
V blízké době se budou muset společnosti přizpůsobit novým pravidlům mimo jiné ve třech zásadních případech – u zveřejňování skutečných majitelů firem, u zamezení zneužívání významné tržní síly při prodeji potravinářských a zemědělských produktů a u oznamování nekalého jednání, tedy tzv. whistleblowingu.
„Pokud budou tato pravidla ve firmách řádně zavedena, tak bezpochyby přinesou pozitivní efekt, a to nejen pro konkrétní společnost. Nyní ale zcela zbytečně dochází k implementaci těchto tří podstatných záležitostí v krátkém časovém rozmezí, což nikomu nepomáhá,“ vysvětlil Hrnčíř.
„Řada firem hraje o své přežití kvůli energetické krizi, přesto a navzdory slibům, administrativní zátěž podnikatelů roste hlava nehlava,“ sdělil naší redakci Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.
Novela zákona o evidenci skutečných majitelů sice podle něj musela být realizována – a teoreticky přispěje i k vyšší transparentnosti vlastnictví firem, ale v krátké době znovu zatíží administrativou a náklady nejen firmy, nýbrž také např. společenství vlastníků jednotek, která aktuálně bojují se zálohami na energie.
„Pro běžnou firmu půjde o náklady v řádech jednotek tisíců korun, pro rozvětvené rodinné firmy, holdingy a obzvlášť holdingy se zahraničním prvkem může ale jít o náklady v desítkách tisíc korun,“ upřesnil Dobrovolný.
Opravdu povinný zápis skutečného majitele společností do veřejné evidence je starý jen jeden rok. Řada firem jej po administrativních obtížích provedla a zapsala své skutečné majitele dle těchto pravidel.
Evropská komise ale zjistila, že pravidla v českém zákoně jsou v rozporu s evropskou směrnicí. Český zákon tak musel být novelizován a změny jsou účinné již od 1. října – společnosti přitom mají půl roku na úpravu svých údajů. „Zákon bylo třeba změnit především proto, že určení toho, kdo je skutečným majitelem, neodpovídalo evropským předpisům,“ říká advokát Petr Hrnčíř.
A pokračuje: „Můžeme spekulovat, čí je to chyba, ale v každém případě je to zbytečná zátěž pro společnosti, které musí nyní prověřit, zda se na ně změny vztahují. Zejména musí provést identifikaci svých skutečných majitelů dle nových pravidel a případně řešit stejnou agendu spojenou s příslušným zápisem znovu.“
Další dramatická změna se týká novely zákona o významné tržní síle, který nyní čeká na schválení v Senátu – očekává se tak, že bude účinný již v prvním čtvrtletí příštího roku. Pokud má společnost roční obrat nad 50 milionů korun a nakupuje potraviny či zemědělské výrobky, bude při těchto obchodech muset kontrolovat, zda svého dodavatele neomezuje.
Zatím tento zákon platil pouze pro ty největší potravinářské řetězce, nyní může dopadnout skoro na každou firmu. A nedodržování pravidel může jako obvykle finančně zabolet.
Dodržení těchto pravidel obnáší například povinnost předchozí a písemné smlouvy s dodavatelem, maximální dobu splatnosti faktur a mnoho dalších zákazů a příkazů ohledně nastavení obchodních vztahů, ve kterých není snadné se bez pomoci zorientovat.
Třetí zásadní dopad se týká tzv. whistleblowingu, tedy oznamování nekalého jednání. Zákon bude v brzké době projednávat vláda, účinnost je nastavena na polovinu příštího roku.
Jde o zavedení povinnosti mít v rámci každé společnosti či instituce nastavený systém, jak umožnit zaměstnancům důvěrně a anonymně upozornit na protiprávní jednání. Zákon se bude nejprve týkat firem nad 250 zaměstnanců, později pak všech společností s více než 50 zaměstnanci.
„Je třeba, aby společnosti učinily taková opatření, aby tomuto systému zaměstnanci důvěřovali a využívali jej namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. Zároveň je otázkou, zda ale bude tento proces vůbec efektivní.
Dosavadní zkušenosti s využíváním oznamovacího systému u státní správy, pro který platí povinnosti stanovené příslušnou směrnicí již od poloviny prosince loňského roku, tomu totiž nenasvědčují,“ domnívá se Petr Hrnčíř.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
