Zaměstnanci jsou méně spokojení, než si jejich nadřízení myslí

Šéfové firem se prý o své lidi zajímají, ti s tím ale souhlasí už méně. Jsou mnohem méně spokojení, než se jejich nadřízení domnívají. Vyplynulo to z průzkumu on-line dotazníkové služby Survio, který proběhl v rámci anonymního šetření na přelomu července a srpna.  Zúčastnilo se ho 1 500 zaměstnanců a sto zástupců firem převážně z IT a marketingového odvětví.
Zaměstnanci jsou méně spokojení, než si jejich nadřízení myslí. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Celkem 97 % oslovených zaměstnavatelů si myslí, že jejich podřízení vnímají svou práci jako smysluplnou, zatímco zaměstnanci ji tak vnímají jen v 77 % případů. Stejně tak se zaměstnavatelé domnívají, že jsou jejich zaměstnanci spokojení (tvrdí to 95 %), ale zaměstnanci jsou přitom podle dotazníků spokojení jen ze dvou třetin.

Zároveň panuje neshoda v názoru, zda se zaměstnavatelé dostatečně zajímají o spokojenost lidí v práci. Přes pětinu zaměstnanců tvrdí, že se jejich nadřízený nezajímá vůbec – zatímco totéž o sobě tvrdí pouhá čtyři procenta zaměstnavatelů. Přitom 62 % zaměstnavatelů uvádí, že se na spokojenost ptají v pravidelných časových intervalech, jenže tuto pravidelnost vnímá jen třetina zaměstnanců.

Oba tábory našly společnou řeč alespoň v tom, kdo se o spokojenost zaměstnanců stará. Nejčastěji je to přímý nadřízený, kterého následuje HR oddělení a ředitel společnosti. Tato skutečnost se odvíjí především od velikosti firmy.

PSALI JSME:
Při vyjednávání o platu si dojednejte co nejvyšší mzdu. Kvůli odměnám

Výplata je důležitější, než nadřízení čekali

Oba tábory se shodují v tom, že nejdůležitějším atributem spokojenosti je flexibilita pracovní doby. A zatímco si zaměstnavatelé myslí, že na druhém místě o spokojenosti rozhodují vztahy s kolegy, zaměstnanci na druhé místo v žebříčku umístili finanční ohodnocení, vztahy s kolegy se objevily až na třetím místě za výplatou.

Shodně se na druhé straně spektra umístily „oblíbené“ benefity všech inzerátů – dovolená navíc a nefinanční benefity typu mobilní telefon nebo např. karta Multisport. Z toho vyplývá častý omyl manažerů, kteří na nabízenou pracovní pozici lákají těmito relativně nedůležitými nástroji motivace.

Tři čtvrtiny zaměstnavatelů uvedly, že na stížnosti a přání zaměstnanců vyšlou zpětnou vazbu a snaží se situaci řešit. Ovšem jen 48 % zaměstnanců si myslí, že se to tak skutečně děje. Přitom zaměstnavatelé v 93 % případech tvrdí, že se na ně podřízení mohou kdykoli bez problému obrátit a otevřeně si s nimi promluvit. K tomu se však uchyluje jen 77 % z dotázaných zaměstnanců, dalších patnáct procent je pak ochotno se svěřit s problémem anonymně.

PSALI JSME:
Dej mi stravenky na oběd a neodejdu ke konkurenci

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.