Novela zákona o daních z příjmů explicitně odděluje benefity od mzdy a zpřísňuje pravidla pro jejich daňové osvobození. Od ledna 2026 se zpřísní podmínky pro ty benefity, které nejsou zdaněny. Nesmí být např. navázány na výkon, docházku nebo výsledky práce. Klíčové změny zahrnují jasnější definici benefitů jakožto plnění nesouvisejících s výkonem práce a zvýšení limitů pro některé z nich.
Podle letošního průzkumu Barometr zaměstnanců od Up Benefity (Up Česká republika, dříve Chèque Déjeuner, pozn. red.) si skoro polovina tuzemských zaměstnanců (48 %) myslí, že ohodnocení ve formě benefitů a bonusů by se ze strany zaměstnavatelů mělo zlepšit.
Výše limitu daňového osvobození vychází z výše průměrné mzdy. Zdravotně zaměřené benefity jsou osvobozeny do její plné výše, tedy do již zmíněných 48 967 korun. Oproti letošnímu roku půjde o navýšení přibližně o 2 400 korun. Limit pro daňově osvobozené volnočasové benefity se meziročně zvýší o zhruba 1 200 Kč.
Nový prostor pro navyšování benefitů přichází v době, kdy po něm sami zaměstnanci volají. Data z letošního Barometru zaměstnanců ukazují, že péče zaměstnavatele včetně ohodnocení ve formě benefitů a bonusů je pro zaměstnance meziročně důležitější. Skoro devět z deseti (88 %) zaměstnanců tvrdí, že benefity a bonusy jsou důležité pro jejich celkovou spokojenost v zaměstnání.
„Zároveň ale platí, že málokdo je se současným nastavením benefitů spokojený. Použijeme-li školní známkování, jen 15 procent zaměstnanců tuto oblast hodnotí u svého zaměstnavatele jedničkou. Nejčastější jsou trojky, ale tři z deseti zaměstnanců známkují svého zaměstnavatele dokonce ještě hůře,“ informoval Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika.
Podle výsledků průzkumu, který si měly Finanční a ekonomické informace (faei.cz) možnost prostudovat, zaměstnanci označují oblast benefitů a bonusů za jednu z hlavních priorit, ve kterých by se měli jejich zaměstnavatelé zlepšit. Přes rostoucí nároky zaměstnanců však zatím jen málo zaměstnavatelů využívá nabízený prostor tak, jak je to možné.
„Rozhodně nestačí poskytnout všem zaměstnancům kartu na sportovní aktivity nebo poukázky do lékárny, a považovat benefity za pokryté. Stále výrazněji se totiž ukazuje jako klíčový faktor možnost výběru. Obzvlášť v současných pracovních kolektivech, které jsou složeny z několika generací zaměstnanců s diametrálně jinými preferencemi,“ uvedl Nicoletti.
Zřejmě největší rezervy mají zaměstnavatelé v benefitech zaměřených na zdraví, které mají přitom daňový limit stanoven nejvstřícněji. Podle Barometru přesto jen desetina zaměstnanců letos zaznamenala rozšířenou nabídku benefitů na zdraví ze strany svého zaměstnavatele. Na druhé straně sami zaměstnanci péči o zdraví a zdravotním benefitům věnují stále větší váhu.
Tři čtvrtiny z nich (74 %) z nich považují zaměstnanecké benefity zaměřené na zdraví za důležité a zasluhující pozornost. Polovina dokonce říká, že by měly patřit mezi hlavní priority firemních programů. Podle Nicolettiho by měl mít každý zaměstnanec možnost pokrýt díky benefitům to, co mu chybí nebo co ho trápí: „Zdraví je komplexní záležitost a podporovat ho lze mnoha způsoby.“
