Zatímco například odstupné nebo dovolenou zákon poměrně jasně definuje, se zaměstnaneckými benefity je situace složitější.
1. Zaměstnanecké benefity patří mezi nenárokové složky mzdy.
2. Firmy většinou umožňují zaměstnancům dočerpat stravenky nebo poukázky na volnočasové aktivity i po skončení pracovního poměru.
3. Nevyčerpaná dovolené nepropadá.
Zaměstnanecké výhody patří mezi nenárokové složky mzdy a pravidla pro jejich poskytování jsou zcela na zaměstnavateli. Písemně by je firma měla mít zpracována v interní směrnici, případně jsou stanovena jiným způsobem, například kolektivní smlouvou. Firma má možnost vám poskytnuté benefity odebrat v momentě podepsání výpovědi, ale dobrou praxí je, že se zaměstnancům ponechávají až do konce výpovědní lhůty.
Stravenky můžete utratit
Mezi nečastější a nejoblíbenější zaměstnanecké benefity patří stravenky. Ty papírové si zaměstnanci ponechávají a mohou je utratit podle svého uvážení i poté, co jim skončí zaměstnanecký poměr.
Složitější situace nastává v případě elektronických karet. První variantou je kartu zaměstnanci ponechat a umožnit mu dočerpání i po propuštění. Druhou možností je, že pracovník kartu při odchodu z práce odevzdá a zaměstnavatel mu nevyčerpaný kredit proplatí. V takovém případě ale tato částka podléhá zdanění, protože jde o převod benefitu do finančního plnění.
Obdobné principy zaměstnavatelé často uplatňují také v případě poukázek na volnočasové aktivity.
V případě permanentek, které umožňují každý den čerpat nějakou volnočasovou aktivitu, je opět na vzájemné domluvě, zda bude pracovníkovi umožněno si kartu nadále ponechat a využívat ji do konce její platnosti. Přesný postup a možnost finanční kompenzace za nevyčerpané služby měly být uvedeny ve vnitřních předpisech firmy.
Tento vstřícný postup není technicky možný, pokud firma využívá systém odměn, který zároveň slouží i jako nástroj interní komunikace, jako je tomu například u tzv. Cafeterie. S odchodem zaměstnance firma ruší i jeho přístup do systému, přes nějž si benefity vybírá a čerpá je.
Budoucnost takto nevyčerpaných bodů záleží opět na zaměstnavateli. Je tedy vhodné se na možnostech dočerpání benefitů, případně na jejich kompenzaci, domluvit.
O dovolenou nepřijdete
Co se týče nevyčerpané dovolené, koncem pracovního poměru nepropadá. Jestliže ji nestihnete vybrat, zaměstnavatel vám musí vyplatit její náhradu, a to ve výši průměrného výdělku. Konec pracovního poměru je jediným případem, kdy zákon umožňuje čerpání dovolené nahradit finančním plněním.
Obvyklou praxí je, že vám zaměstnavatel umožní dovolenou vyčerpat před koncem pracovního poměru v době trvání výpovědní lhůty. Může vám ji nařídit za předpokladu, že je dodržena zákonem stanovená lhůta písemného oznámení minimálně 14 dní předem, pokud nedojde mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k jiné vzájemné domluvě.
Pozor na situace, kdy vám zaměstnavatel z důvodu překážek na jeho straně není schopen přidělovat práci. Typicky se jedná o situace, kdy firma provede organizační změny, v jejichž důsledku se zaměstnanec stane nadbytečným a dostane výpověď.
Jestliže v době před uplynutím výpovědní doby zaměstnanec nepřiděluje zaměstnanci práci, jde o překážky na strany zaměstnavatele a doba, po niž zaměstnanec nepracuje, je považována za výkon práce a za tuto dobu vzniká nárok na dovolenou.
V době, kdy je zaměstnanec mimo pracovní výkon z důvodu překážek v práci, mu nelze nařídit čerpání dovolené. Pokud se toto období protáhne až do konce pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy za dobu překážek v práci i za nevyčerpanou dovolenou.
Všichni stejné podmínky
Zaměstnavatelé se někdy snaží ušetřit tím, že nevyplatí roční bonusy všem, kdo na ně mají nárok. Často je tato praxe namířena na zaměstnance, s nimiž byl krátce před splatností bonusu rozvázán pracovní poměr nebo k tomu má dojít krátce po vyplácení bonusů. Není přitom důležité, zda k výpovědi došlo ze strany zaměstnance, nebo zaměstnavatele.
Zaměstnavatel je však povinen dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu.
Pokud má zaměstnanec tuto pobídkovou složku mzdy zakotvenu v pracovní smlouvě, platovém výměru nebo nachází-li se ve vnitřním předpisu firmy, je povinen ji vyplatit všem, kteří stanovené podmínky splnili.
Není ani možné, aby navzdory nesplnění výkonnostních podmínek dostali bonus vyplacen jen někteří zaměstnanci, byť v nižším rozsahu, a zaměstnanec, který je ve stejném postavení jako oni, na něj nedosáhl vůbec jen proto, že ve firmě končí.
