Zámožní jsou v Česku na vymření. Jak zacházíme s penězi?

Podle loňských statistik ministerstva vnitra žilo v Česku jen pět lidí s příjmením Zámožný/Zámožná. U čtyř mužů byl věkový průměr 77 let, u jedné ženy 88 roků. To pro nositele tohoto příjmení bohužel znamená, že vymřou po přeslici, jak se v historické literatuře popisuje (zejména ve šlechtických rodech, pozn. aut.) stav po úmrtí posledního ženského potomka.
Peníze jsou pro většinu Čechů důležité, ale neradi o nich příliš přemýšlejí a nechtějí si s nimi dělat příliš starostí. Ilustrační foto: FAEI.cz

Výsledky nejnovější mezinárodní studie „Postoje k platebním metodám“ ve 14 evropských i mimoevropských zemí, zadané subjekty společnosti EVO Group, jsou ale optimistické a vyplývá z nich, že „zámožní“ reprezentují skoro čtvrtinu české populace (24 %) – podle typologie postoje respondentů k penězům a finančním službám.

Studie zkoumala postoje respondentů k penězům a finančním službám. Výsledky ukázaly, že peníze dávají Čechům pocit nezávislosti a svobodné volby a umožňují podle nich pohodlný život. Peníze jsou pro většinu Čechů důležité, ale neradi o nich příliš přemýšlejí a nechtějí si s nimi dělat příliš starostí. Neznamená to však, že by neměli pod kontrolou své výdaje.

Pro lepší porozumění tomu, jaké jsou postoje Čechů k penězům, rozdělili výzkumníci respondenty do šesti základních typů. Jak již bylo řečeno, nejvíce (24 %) je v Česku „zámožných“ lidí. Ti kontrolují své finance a výdaje, ale peníze jsou pro ně jen prostředkem k cíli. Mají je, ale nemusejí o nich pořád přemýšlet a dělat si kvůli nim starosti.

Druhou nejpočetnější skupinou jsou podle studie „optimální“, jichž je v tuzemské populaci více než pětina (22 %). „Vědomě hospodaří se svými penězi. Využívají slevové nabídky, plánují své výdaje a investují kapitál. Cení si svobodné volby, takže neodmítají žádný způsob platby,“ uvádí autoři mezinárodní studie.

Nejméně zastoupení jsou v tuzemské populaci podle průzkumu „šetrní“, mezi něž se řadí každý desátý z nás (10 %). „Nemají peněz nazbyt, své výdaje si proto musejí pečlivě plánovat. Stává se, že veškeré příjmy téměř okamžitě utrácejí, aby pokryli základní výdaje,“ uvádí k „šetrným“ studie. Mimochodem, v Česku nežije ani jeden člověk s příjmením Šetrný…

U dalších tří skupin, které dohromady tvoří necelou polovinu populace (46 %), studie neuvádí kolik přesně jich je mezi námi, ale z jednoduchých počtů se dá vyvodit, že to v průměru u každé skupiny bude kolem 15 procent a současně určitě více než deset procent a méně než dvacet procent.

„Králové života“, uvádí průzkum, hotovost rychle utrácejí za to, co se jim zlíbí: „O peníze se příliš nestarají, chtějí si hlavně užívat života plnými doušky.“ A „skeptici“ si nevytvářejí finanční plány a nezajímají se o investice. Finančním institucím nevěří, nevyužívají bankovní služby a peníze si raději schovávají doma. „Snílci“ by sice podle studie chtěli být bohatí, ale moc peněz zatím nemají.

Pokud vás tato typologie zaujala, mohl by vás zaujmout i další průzkum, který před čtyřmi lety udělala agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 1 050 Čechů průzkum mapující chování lidí při výběrech z bankomatů. Stejně jako existují různé druhy bankomatů, lze i nás, jako jejich uživatele, zaškatulkovat do šesti hlavních typů.

A pakliže se zajímáte o četnost tuzemských příjmení, zkuste se porozhlédnout v našem archívu článků. Vůbec nejčtenějším článkem ze série „finančních příjmení“ byl ten s názvem „Kolik je v Česku Halířů? A kolik lidí má příjmení Koruna?“. Úplně na konci tohoto příspěvku pak najdete odkazy na dalších sedm dílů letního seriálu z roku 2017.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 3
Sdílet článek