Zásadní otočka. Česká inflace byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU

Názor
Inflace v České republice byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU. Vyplývá to z dat, která tento týden zveřejnil Eurostat. V samotném měsíci říjnu ceny v Česku poklesly, a to o 1,1 procenta. Výrazněji poklesly už jen v Estonsku a v Řecku. Ve většině zemí EU ceny v říjnu naopak rostly. Za celou EU činí říjnová inflace 1,4 procenta.
V meziročním pohledu byla v říjnu česká inflace sedmá nejvyšší v EU. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V porovnání s říjnem loňského roku stouply ceny v Česku o 15,5 procenta. To je nejnižší úroveň meziroční inflace v ČR dle metodiky Eurostatu od letošního května. Za celou EU činí meziroční inflace 11,5 procenta.

Takže v meziročním pohledu je česká inflace sedmá nejvyšší v EU. Ovšem i to znační zlepšení oproti předchozím měsícům, kdy inflace v ČR patřila k těm vůbec nejvyšším v Unii. Nyní už má výraznější meziroční inflaci než ČR také třeba Nizozemsko.

Klíčovým důvodem říjnového poklesu cen, tedy deflace, a výrazného poklesu meziroční inflace v daném měsíci je v ČR zavedení Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Fakticky tedy inflační tlaky v české ekonomice nezmírnily, ba naopak, vždyť dle statistiky Českého statistického úřadu meziroční inflace v říjnu dále oproti září narostla.

PSALI JSME:
Slováci už mají zase stejnou inflaci jako Češi. Přitom stále platíme korunou a ne eurem

Jenže část břímě vyšších cen na sebe bere od října stát, jenž je tak sňal ze spotřebitele. A to právě prostřednictvím zavedení Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje. Z hlediska výpočtu spotřebitelské inflace jsou relevantní ty položky, které hradí spotřebitel. Pokud je místo něj plně či částečně hradí stát, statisticky příslušné částky přestávají být součástí výpočtu spotřebitelské inflace.

Do značné míry tak jde jen statistickou iluzi, neboť spotřebitel si snížení nákladů na energie zase zaplatí v budoucnu, a to i s úroky. Příslušné úlevy – Úsporný tarif či odpouštění poplatku za podporované zdroje – totiž letos navýší schodek státního rozpočtu.

Ten bude pokryt zvýšeným půjčováním si státu, tedy dodatečným dluhem, jejž v budoucnu ovšem i s úroky splatí daňoví poplatníci – tedy spotřebitelé – ze svých daní.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vládní opatření snížila meziroční inflaci

Zavřít reklamu ×
  1. Jak jde kouzlit se statistikou 🙂 Aneb dílo je dokonáno a stačí zajít do obchodu . Místo aby se řešila příčina (nedostatek) , tak se vytvořila chudoba (drahota)

  2. Nevyznám se v ekonomice, ale zdá se mi, že Fialovu inflaci tady snižuje loňská Babišova inflace, tj. meziroční srovnání vychází o něco nižší proto, že inflace tu začala dřív. Žádné reálné snížení inflace se tedy asi nekoná?

  3. Kovando neblbni! Všichni z branže ví, že se jedná o sprostý účetní trik s cílem snížit výplatu u protiinflačních dluhopisů. Realita je, že jsme stále na cca 18,7%. A na seriózním finančním webu by se takovýto prolhaný blábol vůbec neměl objevit!

Napsat komentář: Roman Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.