Na tento rozdíl upozornil Finanční a ekonomické informace (faei.cz) Národní institut SYRI. Podle data Českého statistického úřadu (ČSÚ), takzvaná naděje dožití byla v Česku vloni zhruba 77 let u mužů a 82 let u žen. Střední délka života je v EU u mužů o dva a u žen o rok vyšší.
Podle expertů ze SYRI ale Češi mnohdy umírají předčasně zbytečně. Česko má totiž stále velké rezervy v prevenci onemocnění. Lidé jí nevěnují dostatečnou pozornost, někdy se jí dokonce přímo vyhýbají.
Podle Dagmar Dzúrové, která v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví, je v Česku úmrtnost na nemoci, jímž lze předejít a jsou i léčitelné, o 25 procent vyšší než evropský průměr. Ukazuje to, že se střední délka života v ČR může zvyšovat.
„Zdravý životní styl charakterizovaný vyváženou stravou, pravidelnou fyzickou aktivitou, důsledným využíváním preventivních opatření a včasnou detekcí onemocnění ve spojení s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí přispívá k prodloužení střední délky života,“ řekla Dzúrová.
Důležité je také to, že se díky těmto opatřením zkracuje období života stráveného s chronickými nemocemi a zdravotními omezeními, čímž se zlepšuje kvalita života ve stáří. „Celkovým cílem je, aby lidé žili delší část života ve zdraví a jen krátkou dobu ve zdravotní nepohodě, a to i s ohledem na nikoliv neomezené zdroje nákladů na zdravotní péči,“ uvedla Dzúrová.
Pokulhávání za Evropou
V roce 2024 se naděje dožití při narození mužů i žen v Česku zvýšila meziročně v průměru o 0,3 roku. Narozený chlapec by se podle ČSÚ dožil 77,15 roku a dívka 83,14 roku. Průměr EU je zhruba 79 let u mužů a 84 let u žen.
„Zlepšení zdravotního stavu českých obyvatel bude závislé nejen na osobní odpovědnosti jednotlivců, ale také na systematických změnách v oblasti prevence, ekonomiky a sociálních opatřeních,“ poznamenala Dzúrová.
Česko má hned několik bezplatných preventivních programů v oblasti rakoviny a spouští další. „Kratší život ve zdraví není pouze důsledkem úrovně zdravotní péče,“ sdělila Michala Lustigová ze SYRI, podle niž je zapotřebí se zaměřit na skupiny obyvatel, které se prevenci vyhýbají.
„Klíčovým faktorem je nedostatečný důraz na prevenci, která zahrnuje nejen individuální odpovědnost za zdraví, ale i širší přístup k prevenci na úrovni státních politik. Mnozí lidé stále nevěnují prevenci dostatečnou pozornost,“ uvedla Lustigová. Připomněla, že někteří lidé mají dokonce strach z toho, aby prevence něco neodhalila.
Vysoká šance na vyléčení
„Tento problém se neomezuje jen na Česko, ale je častý i v dalších evropských zemích,“ konstatovala Lustigová. Dodala, že nejvíce se týká žen s nižším vzděláním, u nichž je pravděpodobnost účasti na screeningových programech výrazně nižší. „Přitom pravidelný screening může snížit úmrtnost na rakovinu děložního čípku o desítky procent,“ uvedla Lustigová.
Mezi nejčastější onkologické diagnózy u žen patří vedle rakoviny děložního hrdla ještě rakovina prsu. Obě tato onemocnění jsou velmi dobře léčitelná, pokud jsou zachycena včas. Totéž platí u rakoviny plic.
Bohdan Kadlec, plicní onkolog z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno uvedl, že pokud se nádor zachytí v raném stadiu – tedy malý a bez metastáz – je šance na pětileté přežití až 80 procent. „Řada těchto pacientů je po léčbě trvale bez známek onemocnění a k jeho návratu už nedojde – z medicínského hlediska je tak možné je považovat za vyléčené,“ konstatoval Kadlec.
