České republice chybí detailnější informace o populačním zdraví. V písemném upozornění pro veřejnost, které má redakce FAEI.cz k dispozici, to uvedla Michala Lustigová z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Vědci přitom odhadují, že až třetina veřejnosti neví, že zdravotní problémy, které mohou mít fatální dopady na lidský život. A většina těch, kteří se to dozví od lékaře, jeho rady a doporučení ignoruje a neléčí se. Česká populace je přitom velmi zatížena nemocemi oběhové soustavy a také diabetem.
„Informace o populačním zdraví jsou ale celkově neúplné. Není tedy jasné, kam má směřovat zdravotní péče a prevence. U zdánlivě zdravé populace se pak „zanedbané“ rizikové faktory projeví až závažným zhoršením zdravotního stavu, jako třeba infarktem či diabetem. Ve stáří je pak populace zatížena bolestmi a disabilitou zahrnující například omezení pohybu a problémy s hybností,“ řekla Lustigová.
Šedá pacientská zóna
Pro vědce jsou základem data až z poslední životní fáze, tedy informace o úmrtnosti. Tam jsou k dispozici nejucelenější informace, jakými nemocemi populace trpí. Další část dat sbírá zdravotnický systém – to jsou ale pouze údaje o pacientech a osobách, které lékařskou péči využívají.
„Zbytek je jakási šedá zóna a je nezbytné dělat vlastní šetření, kterými data doplňujeme, jako je například měření tlaku a rozbor různých parametrů z krve,“ poznamenala Lustigová. U této části populace ale asi třetina vůbec netuší, že má zdravotní problémy.
„Pokud tyto rizikové skupiny se situací už seznámí lékař, tak část z nich se neléčí, a pak je tu skupina, která se sice léčí, ale léčba není dostatečná nebo nezabírá,“ uvedla Lustigová, která se bude tomuto tématu dále věnovat. Cílem je zvýšit zdravotní gramotnost české populace a ovlivnit co největší skupinu lidí.
„Pokud například každá osoba zhubne o jeden kilogram, tak se to v populačním zdraví velice projeví,“ sdělila Michala Lustigová. Klíčem k úspěchu je podle ní změna životního stylu. „Je to komplex prvků, z nich nejdůležitější je strava, přirozený pohyb, například chůze a omezení konzumace alkoholu. Tyto prvky mají na obezitu největší vliv,“ dodala vědkyně.
Zanedbávaná prevence
Na vážná rizika kardiovaskulárních onemocnění, která jsou nejčastější chronickou chorobou, upozorňuje dlouhodobý projekt Srdce v hlavě, s nímž spolupracují přední tuzemští odborníci – internisté a kardiologové.
Kardiovaskulární onemocnění je zodpovědné za přibližně 20 procent všech předčasných úmrtí v Evropské unii a představují přibližně 16 procent výdajů na zdravotní péči, tedy 200 miliard eur. Lze jim však do určité míry předcházet a účinnou léčbu jejich negativní dopady eliminovat.
Stejným problémem je i jiná civilizační choroba, často spojená onemocněním srdce a cév, a sice cukrovka. Lidé s diabetem totiž mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a jejich délka života se tak ve statistikách drasticky zkrátí o 10 až 14 let.
„Bohužel je nutné říci, že i přes moderní pokroky v medicíně mají lidé s cukrovkou horší prognózy u kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s nediabetiky. Přitom cukrovku i onemocnění srdce lze jednoduše odhalit během preventivních prohlídek, ty ale část populace mnohdy zanedbává,“ řekl profesor Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě.
„Včasnější identifikace a lepší léčba nemocí srdce a cév, diabetu a obezity jsou klíčovým krokem ke zmírnění rizikových faktorů. Stejně tak pro snížení rizika komplikací, jako jsou srdeční infarkty,“ dodal profesor Souček.
Nikdo tu věčně nebude….Umírají také hypochondři co chodí neustále po doktorech!