České republice chybí detailnější informace o populačním zdraví. V písemném upozornění pro veřejnost, které má redakce FAEI.cz k dispozici, to uvedla Michala Lustigová z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Vědci přitom odhadují, že až třetina veřejnosti neví, že zdravotní problémy, které mohou mít fatální dopady na lidský život. A většina těch, kteří se to dozví od lékaře, jeho rady a doporučení ignoruje a neléčí se. Česká populace je přitom velmi zatížena nemocemi oběhové soustavy a také diabetem.
„Informace o populačním zdraví jsou ale celkově neúplné. Není tedy jasné, kam má směřovat zdravotní péče a prevence. U zdánlivě zdravé populace se pak „zanedbané“ rizikové faktory projeví až závažným zhoršením zdravotního stavu, jako třeba infarktem či diabetem. Ve stáří je pak populace zatížena bolestmi a disabilitou zahrnující například omezení pohybu a problémy s hybností,“ řekla Lustigová.
Šedá pacientská zóna
Pro vědce jsou základem data až z poslední životní fáze, tedy informace o úmrtnosti. Tam jsou k dispozici nejucelenější informace, jakými nemocemi populace trpí. Další část dat sbírá zdravotnický systém – to jsou ale pouze údaje o pacientech a osobách, které lékařskou péči využívají.
„Zbytek je jakási šedá zóna a je nezbytné dělat vlastní šetření, kterými data doplňujeme, jako je například měření tlaku a rozbor různých parametrů z krve,“ poznamenala Lustigová. U této části populace ale asi třetina vůbec netuší, že má zdravotní problémy.
„Pokud tyto rizikové skupiny se situací už seznámí lékař, tak část z nich se neléčí, a pak je tu skupina, která se sice léčí, ale léčba není dostatečná nebo nezabírá,“ uvedla Lustigová, která se bude tomuto tématu dále věnovat. Cílem je zvýšit zdravotní gramotnost české populace a ovlivnit co největší skupinu lidí.
„Pokud například každá osoba zhubne o jeden kilogram, tak se to v populačním zdraví velice projeví,“ sdělila Michala Lustigová. Klíčem k úspěchu je podle ní změna životního stylu. „Je to komplex prvků, z nich nejdůležitější je strava, přirozený pohyb, například chůze a omezení konzumace alkoholu. Tyto prvky mají na obezitu největší vliv,“ dodala vědkyně.
Zanedbávaná prevence
Na vážná rizika kardiovaskulárních onemocnění, která jsou nejčastější chronickou chorobou, upozorňuje dlouhodobý projekt Srdce v hlavě, s nímž spolupracují přední tuzemští odborníci – internisté a kardiologové.
Kardiovaskulární onemocnění je zodpovědné za přibližně 20 procent všech předčasných úmrtí v Evropské unii a představují přibližně 16 procent výdajů na zdravotní péči, tedy 200 miliard eur. Lze jim však do určité míry předcházet a účinnou léčbu jejich negativní dopady eliminovat.
Stejným problémem je i jiná civilizační choroba, často spojená onemocněním srdce a cév, a sice cukrovka. Lidé s diabetem totiž mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a jejich délka života se tak ve statistikách drasticky zkrátí o 10 až 14 let.
„Bohužel je nutné říci, že i přes moderní pokroky v medicíně mají lidé s cukrovkou horší prognózy u kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s nediabetiky. Přitom cukrovku i onemocnění srdce lze jednoduše odhalit během preventivních prohlídek, ty ale část populace mnohdy zanedbává,“ řekl profesor Miroslav Souček, garant projektu Srdce v hlavě.
„Včasnější identifikace a lepší léčba nemocí srdce a cév, diabetu a obezity jsou klíčovým krokem ke zmírnění rizikových faktorů. Stejně tak pro snížení rizika komplikací, jako jsou srdeční infarkty,“ dodal profesor Souček.
