O hlavní překvapení se postaraly rostoucí ceny potravin. Jejich ceny, jakož i nealkoholických nápojů, v březnu meziměsíčně vzrostly o 0,8 procenta a meziročně o 6,1 procenta. Ceny alkoholických nápojů a tabáku pak byly meziměsíčně vyšší o 0,4 procenta a meziročně o 5,2 procenta.
To, že v březnu v Česku zvlášť rychle zdražovaly potraviny, potvrdil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas: „Jak napovídají předchozí výsledky zemědělských a zpracovatelských cen, růst cen v tomto případě ještě nemusí být konec. Potraviny tak zůstanou i nadále hlavním a současně nevyzpytatelným proinflačním faktorem.“
Meziměsíční vývoj cen potravin pak pro faei.cz přiblížil analytik Raiffeisenbank Martin Kron: „Z jednotlivých položek spotřebitelského koše se meziměsíčně nejvíce zvýšily ceny vajec (+15,7 %). Rostly ceny i dalších potravin, například ovoce (+2,7 %) či drůbežího masa (+2,0 %).
Jak ale upozornil, na druhé straně výrazně klesly ceny másla (-8,3 %). „Vzhledem k blížícím se Velikonocům ale jejich cena opět může vzrůst, neboť obchodníci mohou využít zvýšený zájem o tuto surovinu,“ sdělil Kron.
V meziročním srovnání tlačí inflaci, podobně jako v dosavadním průběhu letošního roku, vzhůru zejména ceny potravin. Analytik Raiffeisenbank, připomněl, že vajíčka meziročně zdražila téměř o 50 procent, čokoláda o takřka 34 procent, máslo a kakao o více než 27 procent, káva o 22,5 procent a mléko a ovoce o 11,1 procent.
„Maso je oproti loňskému březnu dražší o necelá čtyři procenta a nealkoholické nápoje o téměř osm procent. Většina těchto položek je obsahem nákupního koše běžného spotřebitele, tudíž tyto cenové nárůsty jsou obzvlášť citlivé. Pokud se neztlumí cenová dynamika v segmentu potravin, může to mít negativní dopad i na poptávku v segmentech zbytného zboží,“ upozornil Martin Kron z RB.
Základní trendy ve vývoji inflace se ale podle Petra Dufka z Banky Creditas nemění. „Zesiluje tendence zlevňování energií, ke kterým se přidaly i pohonné hmoty. Lehce zmírnily inflační tlaky ve službách, i když i nadále pokračoval růst cen v hotelích,“ konstatoval Dufek.
To ve svém vyjádření pro faei.cz potvrdil i Martin Gürtler, ekonom Komerční banky, podle nějž nižší ceny pohonných hmot kompenzovaly nepříznivý vývoj cen potravin. Pohonné hmoty se v březnu meziměsíčně snížily o 3,2 procenta, meziročně pak dokonce o 8,4 procenta. „K výraznému meziročnímu poklesu přispěla i vyšší srovnávací základna loňského roku,“ vysvětlil Gürtler.
„Do inflace se začínají stále větší měrou propisovat rostoucí ceny nemovitostí,“ varoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Tzv. imputované nájemné je meziročně vyšší o 3,6 procenta, což vzhledem vysokému podílu na spotřebitelském koši znamená dodatečné necelé čtyři desetiny navíc.“
Meziroční růst v rámci váhově důležité položky tzv. imputovaného nájemného podle Gürtlera z KB pravděpodobně souvisel s probíhajícím oživením na nemovitostním trhu, které vedlo k významnému urychlení růstu cen nemovitostí. „Nedostupnost vlastnického bydlení pak tlačí vzhůru i ceny nájemního bydlení,“ dodal.
A co lze podle ekonomických expertů čekat dál? „Inflace se může pomalu v dalších měsících snižovat, ale stále se bude nacházet v blízkosti hranice 2,5 procenta. K cílovým dvěma procentům to nemá daleko, ale o to obtížněji je bude dosahovat,“ uvedl Petr Dufek z Banky Creditas.
Pomoci podle jeho názoru mohou levnější energie včetně pohonných hmot, avšak potraviny a ceny nemovitostí „budou pokles inflace dál úspěšně brzdit“. Podobně to vidí i Martin Gürtler z Komerční banky, podle nějž by se inflace po zbytek roku měla udržet v tolerančním pásmu České národní banky (ČNB).
Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, vyslovil předpoklad, že z pohledu tuzemské centrální banky se „pravděpodobně nic nemění“. Bankovní rada podle něj bude vyčkávat na další data nejen v případě inflace, ale také o výkonu ekonomiky.
„Zároveň bude bedlivě pozorovat další vývoj ve světě – rozhodnutí významných centrálních bank (zasedání Evropské centrální banky v příštím týdnu) a pochopitelně další vývoj celní války. V dubnu očekáváme pokles inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB,“ doplnil Kron.
Podle ekonoma KB Martina Gürtlera jsou však nyní prognózy spjaty s velkou mírou nejistoty, a to především v souvislosti s nejasným vývojem kolem amerických cel a jejich dopadů na ekonomiku a inflaci. Negativně do vývoje mohou také vstoupit inflační tlaky podpořené významnými výdaji do obrany v řádu desítek miliard korun.
To ve svém komentáři pro faei.cz zdůraznil analytik poradenské společnosti PwC Dominik Kohut: „Alfou i omegou dalšího cenového vývoje samozřejmě budou celní experimenty Donalda Trumpa, jejichž zavádění zatím přinášelo inflační tlaky v USA a deflační v Evropě i v Česku.“
Aktuální vývoj pozastavení amerických cel na tři měsíce si vysvětluje jako pozitivní signál. „Spíše napovídá, že obě strany se budou chtít dohodnout a neeskalovat obchodní válku. V případě, že EU nebude recipročně zvyšovat dovozní cla, dopad na inflaci v Česku by skrze zdražování měl být pro konečné spotřebitele neutrální.“
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
Zločinecká Fialova vláda před zájmy země české a jejich občanů dala přednost zájmům Bruselu, Ukrajiny a ziskům energetických oligarchů, německé energetické burzy a menšinových akcionářů ČEZu z řad neměckých penzijních fondů, amerických investičních fondů a banky JP Morgan. Výsledky toho jsou tristní. Jdeme ke dnu, ale výše vyjmenovaní jásají nad obřími zisky.
z čeho vlastně počítáte inflaci z potravin určitě ne, že zlevnil benzín toho se nenajím..