Inflačním ohniskem zůstává východní Evropa – v Rumunsku se spotřebitelské ceny zvýšily o 5,4 procenta, na Slovensku pak o 4,6 procenta. Z velkých ekonomik vykazuje trvale nejnižší inflační tlaky Francie, kde ceny vzrostly pouze o 0,9 procenta.
V celoevropském kontextu jsou stále zvýšené především jádrové inflační tlaky (očistěné o volatilní vlivy cen energií nebo potravin, pozn. aut.). I zde je přitom vidět dělící linie v podobě bývalé železné opony – například na Slovensku je meziroční dynamika téměř šest procent.
To je problematické nejen kvůli samotnému rozsahu inflační nálože, ale zejména při pohledu na 2% úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) a očekávání jejich dalšího snížení.
Také v Česku zůstává jádrová inflace zvýšená, byť na podstatně příznivější úrovni. V meziročním srovnání na 3,2 procenta, v případě tzv. tříměsíčního momenta („inflace tady a teď“), kterému věnuje zostřenou pozornost Česká národní banka (ČNB), pak červen přinesl zvolnění z 3,3 procenta na rovná tři procenta.
Výrazně nadprůměrně v Česku již několikátý měsíc v řadě zdražují potraviny, což nás v rámci EU řadí do první čtyřky. V meziročním porovnání se v červnu potravinová inflace zvýšila z 5,4 procenta na 6,1 procenta, přičemž i v nejbližších měsících je třeba počítat s podobným tempem zdražování.
To ostatně naznačily i výsledky červnových výrobních cen, jak těch v zemědělství, tak i překvapivě svižný meziměsíční i meziroční růst u potravinářů.
Pro ČNB zůstává rozkolísaný vývoj potravin jedním z rizik inflačního výhledu, stejně jako persistentní cenové tlaky v jádrové inflaci nebo průsak zdražujících nemovitostí do inflace skrze náklady vlastnického bydlení.
Z červnového vrcholu sice budeme dle našeho odhadu dále pozvolna klesat, v rámci bankovní rady ČNB ale přesto budou hrát prim proinflační rizika. Proto na srpnovém měnově-politickém zasedání počítáme se stabilitou úrokových sazeb na 3,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
