„Zemětřesení“ v Norsku: Obří státní fond bude zřejmě investovat i do akcií největších zbrojařských firem

Další střípek do mozaiky současného světa, bez přehánění šokující, stvrzuje, že svět je zcela jiný, než býval ještě před rokem, vložilo Norsko.
Etická pravidla pro investování norského státního fundu se možná budou muset změnit, uvedla úřadující guvernérka norské centrální banky Ida Wolden Bacheová. Ilustrační foto: Nils S. Aasheim/Norges Bank
Etická pravidla pro investování norského státního fundu se možná budou muset změnit, uvedla úřadující guvernérka norské centrální banky Ida Wolden Bacheová. Ilustrační foto: Nils S. Aasheim/Norges Bank

Politici jedné z nejbohatších a nejmírumilovnějších zemí světa jsou nakloněni myšlence, že by státnímu investičnímu fondu v hodnotě 1,8 bilionu dolarů mělo být umožněno investovat do výrobců zbraní, na něž se v současné době z etických důvodů vztahuje zákaz v jeho portfoliu, uvedla ve čtvrtek Ida Wolden Bacheová, pověřená vedením norské centrální banky (Norges Bank).

Fond se řídí pravidly, o kterých rozhodl parlament a která mu brání v nákupu podílů ve společnostech, jako jsou evropské firmy Airbus, BAE Systems nebo Safran a americké Boeing či Lockheed Martin, s odůvodněním, že přispívají k výrobě jaderných zbraní.

Norský státní investiční fond by nově mohl investovat do akcií nejvýznamnějších světových zbrojařských firem. Ilustrační foto: U.S. Air Force photo – http://www.af.mil; exact source, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30894
Norský státní investiční fond by nově mohl investovat do akcií nejvýznamnějších světových zbrojařských firem. Ilustrační foto: U.S. Air Force photo – http://www.af.mil; exact source, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30894

Tato etická pravidla, platná od roku 2004, se však možná budou muset změnit, uvedla guvernérka Wolden Bacheová v pravidelném výročním projevu. „Musíme být otevření možnosti, že to, co je považováno za eticky přijatelné, se může změnit, protože svět opět poznamenává zbrojení a rostoucí napětí mezi zeměmi,“ řekla.

V Norsku se stále častěji diskutuje o tom, zda by fond měl mít možnost investovat do společností obranného průmyslu v době, kdy evropské země zvyšují vojenské investice, napsala agentura Reuters.

Opoziční Konzervativní strana uvedla, že země by měla zvážit uvolnění omezení fondu, a argumentovala tím, že již není rozumné vylučovat firmy, které vyrábějí vybavení důležité pro bojovou sílu Norska a jeho spojenců.

Norges Bank provozuje státní investiční fond prostřednictvím společnosti Norges Bank Investment Management (NBIM). O etických pravidlech fondu rozhodují zákonodárci, kteří se snaží získat široký konsenzus, aby zajistili kontinuitu pravidel.

Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Jakékoli změny etických směrnic by však vyžadovaly důkladné vyhodnocení, aby se zachovala důvěra v systém a zajistilo se, že pravidla nebudou často měněna,“ uvedla Wolden Bacheová.

Tato otázka by nakonec mohla přistát na stole nedávno jmenovaného norského ministra financí Jense Stoltenberga, který až do loňského října stál v čele vojenské aliance NATO a vyzýval k vyšším výdajům spojenců na obranu. Právě on se totiž stane novým guvernérem norské centrální banky.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena