A kombinace slabého růstu ekonomiky, rychlejšího růstu mezd a výrazně pomalejšího zdražování (nižší inflace) se také zakusuje do finančního hospodaření podniků. Podle národních účtů začínají zisky podniků v průměru zhruba o jedno procento meziročně klesat (po rychlém inflačním růstu z roku 2023, pozn. aut.).
O to zajímavější byl proto výsledek v srpnu zveřejněného šetření Českého statistického úřadu mezi nefinančními podniky, který zatím ukazuje na meziroční růst zisků před zdaněním českých podniků o více než 30 procent. Kde je tedy pravda a proč takové rozdíly mezi statistikou hrubého domácího produktu (HDP) a podnikovým šetřením?
Komplexnější obrázek by měla poskytovat statistika národních účtů (HDP) ukazující na poměrně logický pokles/stagnaci zisků. Jádro rozdílu pak pravděpodobně souvisí s tím, že podnikový průzkum se týká vzorku převážně velkých podniků. Podreprezentovány jsou střední a zejména malé podniky, přičemž ve statistice zcela chybí živnostníci.
Ukazuje se tak, že zatímco větší podniky si v průměru dál udržují solidní ziskovost – výnos z kapitálu (ROE) v průměru vzrostl z 3,22 procenta na 4,20 procenta, menší podniky pravděpodobně zaostávají a více na ně dopadá růst mezd a slabší pozice na trhu (menší schopnost zdražovat).
Detaily podnikového průzkumu navíc ukazují i na značné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Výrazný růst zisků totiž hlásí pouze sekce energetika (+ 52%), vybrané služby a stavebnictví, které se srovnává s velmi slabým začátkem roku 2023.
Ve zpracovatelském průmyslu, těžbě i sekci obchodu (klíčoví zaměstnavatelé) jdou zisky meziročně dolů i mezi velkými podniky. A to se pravděpodobně potvrdí i ve zbytku roku 2024. A horší ziskovost (ROE ve zpracovatelském průmyslu pokleslo pod tři procenta) bude pravděpodobně nakonec také limitem pro mzdová vyjednávání na příští rok.
Autor je hlavní ekonom Patria Finance
(Redakčně upraveno)
