V celé historii se unce zlata prodávala za více než 2 000 dolarů pouze právě loni v první polovině března a pak také přechodně v části srpna roku 2020, kdy se svět obával ještě nikoli dopadů invaze, ale dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.
Z hlediska finančních trhů a jejich ocenění zlata to tedy znamená, že panuje vážná obava z třetí celosvětově závažné situace během čtyř let: Po pandemii, a dopadech invaze může nyní udeřit bankovní krize.
Cena zlata totiž obvykle roste v čase nejistoty a nervozity, v čase krize a paniky, historicky v čase válek a hladomorů. Lidé v takových situacích přestávají věřit „papírovým penězům“ a utíkají k hmatatelnému, tisíci let prověřenému zlatu.
Obava z bankovní krize nyní opět narůstá po přechodném uklidnění situace, které přineslo včerejší nouzové, vládou a centrální bankou režírované převzetí kolabující švýcarské banky Credit Suisse jejím ústředním rivalem, bankou UBS.
Nutnost provést převzetí i přes zřízení úvěrové linky v objemu až v přepočtu 1 200 miliard korun, kterou minulý týden banku Credit Suisse stavěla na nohy švýcarská centrální banka, svědčí o tom, že odliv vkladů z Credit Suisse musel být opravdu mohutný.
Trh se nyní obává, že mohou následovat další banky, které takto mohutný odliv vkladů postihne, což by mohlo vyvolat širší bankovní otřes a podvázat obecnou důvěru západní veřejnosti v banky jako takové.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
