Zrušení nejnižší sazby DPH může státu „přihrát“ přes 13 miliard korun. A také zvýšit inflaci

Názor
Chystané změny daně z přidané hodnoty budou nejspíše maskovaným zvýšením daně, v rozporu se sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit nejnižší stávající sazbu, desetiprocentní. Ilustrační foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Vláda se přitom „schová“ za obchodníky a prodejce, protože DPH je daň nepřímá, takže lidé budou často za předpokládané související zdražení spílat právě obchodníkovi či prodejci, a nikoli vládě, která přitom bude skutečným původcem zdražení.

Ministerstvo financí hodlá v rámci snížení počtu sazeb DPH zrušit stávající sazbu nejnižší, desetiprocentní. Ta byla zavedena v roce 2015 tehdejší Sobotkovou vládou.

Nyní jsou touto sazbou daněny například léky, kojenecká výživa, voda z vodovodu, stravování a ubytování nebo noviny, časopisy a knihy. Toto zboží by tedy po zrušení sazby zdražilo. To proto, že obchodníci a prodejci by do ceny rychle promítli vyšší sazbu DPH, a to třinácti-, nebo dokonce čtrnáctiprocentní.

PSALI JSME:
Proč se vláda zdráhá snížit DPH na potraviny, když ji máme jednu z nejvyšších v EU?

Právě na úroveň třinácti nebo čtrnácti procent by ministerstvo financí rádo snížilo stávající druhou sníženou sazbu, patnáctiprocentní. V rámci jakési kompenzace za zrušení sazby nejnižší. Jenže zejména pří snížení pouze na úroveň čtrnácti procent lze předpokládat, že dopad do inkasa DPH bude z hlediska veřejné kasy pozitivní, „plusový“.

Poradenská společnost Deloitte spočítala, že by se státní inkaso DPH v takovém případě navýšilo o 13,4 miliardy korun ročně. Tedy že jde vlastně o navýšení daně z hlediska řadového občana. Navíc by opatření zvýšilo inflaci, podle Deloitte o 0,37 procentního bodu.

Stát by ovšem byl „v plusu“ i tehdy, pokud by se nižší sazba DPH ustanovila po zrušení sazby nejnižší na úrovni třinácti procent. V takovém případě by totiž inkasoval navíc 1,6 miliardy korun. Opravdu rozpočtově neutrální je sazba kolem 12,8 procenta. Při takovém stanovení sazby DPH by stát plus minus „zůstal na svém“.

Vedle státu by na daňové rošádě mohli vydělat také někteří obchodníci a prodejci. Při „kompenzačním“ snížení sazby DPH z patnácti na třináct nebo čtrnáct procent by jej totiž nepromítli zcela do odpovídajícího snížení cen pro koncové zákazníky, ale třeba jen zčásti nebo také vůbec. Zbytek by si nechali v kapse.

PSALI JSME:
Snížení DPH na potraviny je zrádné. Dlouhodobě by je zlevnit nemuselo, naopak

Ale i kdyby promítli do koncové ceny celé snížení daně, zejména při nížení DPH o procentní bod, z patnácti na čtrnáct procent, by si zákazník ani moc ničeho nevšiml. Patnáctiprocentní sazbou jsou nyní daněny potraviny, nealkoholické nápoje, veřejná doprava, dětské autosedačky nebo zdravotnické pomůcky.

Jinými slovy, výsledkem daňové rošády nejspíše bude zdražení léků či vody pro řadové občany a zvýšení zisků obchodních řetězců. A zvýšení daňového inkasa z hlediska státu. Tedy růst daňového zatížení lidí. Což nekoresponduje s předvolebními sliby vládních stran a vlastně ani s dosavadními prohlášeními například premiéra, že daně se zvyšovat nebudou.

Ale třeba vláda překvapí a nakonec v rámci byť i redukovaného počtu sazeb DPH „přeskupí“ položky tak velkoryse, že na tom řadový občan škodný nebude.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vláda může snížit trvale DPH na potraviny – a nezadluží se ani o haléř

Zavřít reklamu ×
  1. Pětikolík je zatím nejhloupější vláda jaká tam od roku 1989 byla…..Peníze nejsou a kde je vybrat? Např. daň z hazardu nevýšit,např. daň z luxusu což je jezdit autem(benzín+nafta),daň z cigaret a alkoholu což poškozuje zdravotní stav a vyžaduje drahé léčení z veřejného pojištění a poté mnoho invalidních (zbytečných) důchodů.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Letošní změny ve financování bydlení

Letos v březnu Česká národní banka (ČNB) pokračovala ve snižování základní úrokové sazby o dalšího 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou stimulovat ekonomiku a zlepšit …

Vyplatí se platit nájem, nebo splácet hypotéku?

Před pár dny jsme našim čtenářům nabídli pod titulkem „Splátky hypotéky mohou být už brzy srovnatelné s nájemným“ analýzu výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové. Dnes přinášíme …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB