V případě Německa byla meziroční inflace oproti tržnímu konsenzu vyšší o 0,8 procentního bodu, když zpomalila pouze na 5,1 procenta z prosincových 5,7 procenta. Pokud by podobný obrázek přinesla i data z dalších zemí eurozóny, která budou zveřejněna v následujících dnech, šlo by o varovný signál i pro ECB.
Ta přitom zasedá již tento čtvrtek a dosud volila spíše opatrnější přístup s akcentem na dočasnost inflačních tlaků. Ve světle nových dat tak bude zajímavé sledovat, zda kromě očekávaného potvrzení omezování nákupu aktiv od března letošního roku připustí i určité riziko déletrvajícího zvýšeného růstu cen.
Ekonomický růst eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 podle očekávání výrazně zpomalil. Za snížením tempa mezičtvrtletní dynamiky hrubého domácího produktu (HDP) na 0,3 procenta z 2,3 procenta v předchozím čtvrtletí stála mimo jiné zhoršená pandemická situace v souvislosti s masivním šířením varianty delta a v samotném závěru roku i obavami z nástupu varianty omikron. Negativní efekt ale zřejmě měly i rostoucí ceny energií a přetrvávající problémy v průmyslových dodavatelských řetězcích.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
