Od listopadu k dnešku: Ve vlastním dnes bydlí polovina Čechů

Téma týdne
Padesát pět tisíc sedmdesát tři byty. Přesně tolik se jich podařilo dokončit v revolučním roce 1989 na území dnešního Česka. A dnes? Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo vloni dokončeno 33 868 bytů, což je sice nejvíce od rekordního roku 2009 (38 437 dokončených bytů), ale přesto jen tři pětiny počtu dokončených bytů v roce sametové revoluce.
Ve vlastním dnes bydlí necelá polovina obyvatel, ale podle průzkumů by devět lidí z deseti, kteří bydlí jinak, bydlet ve vlastním chtělo. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Česko se za posledních třicet let zásadně proměnilo v tom, jak lidé bydlí. A to jak směrem k horšímu, tak k lepšímu. S nadsázkou řečeno je jedinou konstantou počet dokončených bytů v individuální výstavbě. Ten se totiž ve srovnání dneška s rokem 1989 příliš nezměnil: V devětaosmdesátém bylo v rámci individuální výstavby dokončeno 16 238 bytových jednotek, v roce 2017 (poslední dostupný údaj statistik ČSÚ, pozn. aut.) to bylo 16 066 bytů z necelých 29 tisíců v tom roce dokončených.

Zatímco dnes je individuální výstavba bytů tahounem (56 % dokončených bytů), v roce 1989 to bylo 38,2 % z celkové bytové výstavby. Prim hrály družstevní byty, jichž bylo v devětaosmdesátém dokončeno přes 21 tisíc z celkového počtu 55 tisíc bytů, a komunální, nebo chcete-li obecní, bytová výstavba byla srovnatelná s tou individuální (16 282 byty) a dosahovala necelých třiceti procent. Necelá tři procenta v roce 1989 připadla na ostatní formy výstavby, v číslech 1 515 bytů.

A dnes? Dostavěné družstevní a komunální byty představují jen mizivý zlomek někdejších hodnot: v roce 2017 byly dokončeny 274 družstevní byty a 343 komunální (obecní). Propad na stovkové hodnoty trvá u obecních bytů šestým rokem, družstevní bytová výstavba se na pouhé stovky dokončených jednotek dostala už v roce 1999 a nezachránil to ani čtyřleté „vzedmutí“ v letech 2002-2005, kdy bylo každý rok dokončeno více než tisíc družstevních bytů. Výstavba obecních bytů se propadla téměř o polovinu už v prvním porevolučním roce na osm a půl tisíce bytů. I tak to ale bylo 25krát více, než dnes.

Nestagnuje ani neklesá jediná forma bytové výstavby – a to ta, kterou statistici evidují v kolonce „ostatní“. Z 1 515 dokončených bytových jednotek v roce 1989 v průběhu třiceti let od revoluce vyrostla na téměř 12 tisíc a s více než 41 procenty představuje po výstavbě individuální druhý pilíř současné bytové výstavby. Kdysi klíčové formy výstavby, družstevní a komunální, dnes mají procento v celkovém počtu dokončených bytů.

PSALI JSME:
O družstevní bydlení jako alternativu k hypotékám roste zájem

Z dat Českého statistického úřadu, získaných během sčítání lidu, vyplynuly další zajímavé informace srovnávající vývoj během dvaceti let. Zatímco v roce 1991, kdy proběhlo první polistopadové sčítání lidu, žili Češi v bytech o průměrné velikosti 45,9 metru čtverečního, podle posledních dat z roku 2011 to bylo už 65,3 metru.

Snížil se navíc i průměrný počet členů domácnosti z 2,76 na 2,47. I díky tomu dnes každý Čech užívá v průměru 32,5 metru čtverečního obytné plochy, zatímco v roce 1991 to bylo jen 16,6 m². Tomuto trendu se vymyká jen Praha, kde se velikost bytů v posledních letech naopak snižuje, a to vlivem stále rostoucích cen. Současně však roste počet jednočlenných domácností. Největší byty jsou naopak ve Středočeském kraji, kam v uvolněných 90. letech zamířil za lepším bydlením velký počet Pražanů, a to zejména v rodinných domech.

Celkový vývoj průměrné velikosti bytů v ČR dle Sčítání lidu, domů a bytů (1991 – 2011). Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů

Češi jsou ve srovnání se světem velmi specifičtí v touze po vlastním bydlení. Nájemní bydlení se na celkovém trhu podílí jen ze tří procent, zatímco ve světě je běžných dvacet a více procent z bytového fondu. Statistiky ukazují, že od revoluce v Česku klesl počet nájemních bytů ze zhruba 1,5 milionu na polovinu.

Ve vlastním dnes bydlí necelá polovina obyvatel, ale podle průzkumů by devět lidí z deseti, kteří bydlí jinak, bydlet ve vlastním chtělo. Splnit si tento sen jim dnes pomáhají stavební spoření a hypotéky, které tu před třiceti lety samozřejmě neexistovaly.

PSALI JSME:
Banky půjčí mladým na výstavbu vlastního bydlení levněji než stát

Zavřít reklamu ×
  1. Ano, to bydlí polovina čechů. Po revoluci spousta nájemníků koupila byt do osobního vlastnictví doslova za pár babek a dnes se honosí že mají vlastní byt.

  2. Dobrý den, chtělo by to trochu zopakovat matematiku základní školy. Možná tak 4. třída.
    65,3 : 2,47 = 26.43 metru čtverečního na člověka,je správně! Nikoliv. jak chybně píšete „I díky tomu dnes každý Čech užívá v průměru 32,5 metru čtverečního obytné plochy“.
    Přeji pěkné dny
    Držím palce při opakování nejen dělení.

  3. Každý nemá na to platit předražené neodpovídající nájmy, nebo by na to měl, ale nemíní podporovat takovou nekontrolovanou lumpárnu tak radši Ano, bydlí „ve svém“ – ale za jakou cenu? Do smrti zadlužen a s denodenními obavami, jestli nepřijde o práci, nepřijde nemoc, úraz, invalidita, děcka a mateřská, což znamená jeden příjem. Dnes nejen mladí, ale vůbec nikdo nemáme v NIČEM jistotu. Žije se ze dne na den, nemůžem se divit, že se žije tak jak musí: co nejvíc si užít, co nejlehčeji přijít k penězům…že hodnoty jsou úplně zpřeházené. Díky, Venco Flaško.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.