Český statistický úřad (ČSÚ) potvrdil svůj odhad z počátku měsíce, že spotřebitelské ceny se v květnu meziměsíčně zvýšily o 0,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. Inflace tak zrychlila z dubnových 1,8 procenta.
„Zrychlení meziročního cenového růstu nejvíce ovlivnily ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Nejvýrazněji v květnu vzrostly ceny vajec (o 44,3 %), ovoce (o 15,0 %) či čokolády a čokoládových výrobků (o 23,4 %),“ uvedl pro faei.cz Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Dodal, že pokles zpomalil například u cen cukru (v dubnu pokles o 32,4 %, v květnu o 24,4 %). „Mimo cen potravin a nealkoholických nápojů došlo k meziročnímu růstu cenové hladiny také v oddíle bydlení,“ poznamenal Kymlička.
Připomněl, že Inflace se v Česku dlouhodobě drží relativně nízko. Již deset měsíců v řadě navíc růst cen zpomalují ceny pohonných hmot. V květnu se dokonce nafta dostala na nejnižší průměrnou hodnotu od předloňského června, ceny benzin Natural 95 byly pak nejnižší od září 2021.
„Jako celek však květnová inflace odpovídá prognóze ČNB, která předpokládá v letošním roce její úroveň na hodnotě 2,4 %. Neočekávám tedy žádné výraznější změny ani v následujících měsících,“ uvedl Kymlička.
Investice do bydlení
Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol, připomněl, že květnová inflace po dubnovém poklesu vzrostla na průměrnou hodnotu loňského roku. Vedle potravin podle něj nadále rostou i ceny bydlení.
„Náklady vlastnického bydlení v květnu meziročně vzrostly o 4,6 procenta, což způsobily hlavně rostoucí ceny nových nemovitostí a stavebních prací,“ uvedl pro faei.cz Korec, podle něhož to není jediné zdražení v tomto sektoru.
„Rostou i ceny nájemného bytů (meziročně o 5,7 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu (+3,5 %), vodného (+4,2 %), stočného (+3,7 %) a tepla a teplé vody (+4 %),“ uvedl Korec. Naopak ceny zemního plynu klesly o 8,4 procenta a cena elektřiny o 4,6 procenta.
„Náklady na bydlení i energie tak stále z rodinných rozpočtů ukrajují více než před rokem. Domácnosti letos za bydlení zaplatí měsíčně o tisíce korun více než v minulých letech,“ konstatoval Korec. Dodal, že vývoj inflace v následujících měsících není jednoduše odhadnutelný.
Úroky se nesníží
Martin Gürtler, ekonom Komerční banky uvedl, že poslední data o nárůstu spotřebitelských cen snižují šance na další pokles sazeb tuzemské centrální banky v nejbližších měsících, i když výhled inflace zůstává příznivý.
„Zatímco tříprocentní úroveň repo sazby na konci letošního roku považujeme za stále reálnou, rizikem z důvodu strnulé jádrové inflace je, že zbylá dvě snížení mohou nastat o něco později. To se týká především toho srpnového,“ uvedl Gürtler. Za celý letošní rok očekává celkovou inflaci v průměru 2,2 procenta.
„Vliv přísné měnové politiky, nižších cen energií a pohonných hmot a negativních dopadů hospodářského zpomalení v důsledku zavedení amerických cel by měl postupně růst spotřebitelských cen tlumit,“ konstatoval ekonom KB.
Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, očekává v tomto roce dál poměrně vysokou volatilitu. „V nejbližších měsících budou dál k meziroční inflaci přispívat významně potraviny a přidají se ve větší intenzitě některé služby,“ uvedl pro faei.cz Gürtler.
I v nich se ale podle něj může sehrávat roli atypická sezónnost posledních let (zejména v rekreaci a kultuře). „A i proto dosáhneme pravděpodobně krátkodobého inflačního maxima v červnu v blízkosti 2,8 procenta,“ konstatoval Gürtler.
„Následně by se inflace v průběhu léta a podzimu měla začít postupně vracet do blízkosti inflačního cíle s tím, jak bude postupně odeznívat silný vliv potravin na meziroční inflaci. Náš letošní odhad pro průměrnou inflaci zatím ponecháváme na 2,3 procenta,“ sdělil Gürtler.
Levnější pohonné hmoty
Podle Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE, lze v červnu čekat další zrychlení celkové meziroční inflace, zejména v důsledku vývoje cen potravin. „Pro letošní druhé pololetí ale čekáme, že inflace opět klesne do blízkosti úrovně inflačního cíle, tedy mírně nad dvě procenta,“ uvedl pro faei.cz.
Z pohledu ČNB podle Jáče přinesl květen o něco vyšší inflaci, než centrální banka čekala ve své čtvrtletní prognóze, samotná květnová dynamika růstu cen pak byla poměrně silná. „Pro centrální banku je nevítanou zprávou další zrychlení růstu cen ve službách,“ konstatoval Jáč.
Očekává, že ČNB znovu sníží úroky až na svém zasedání v srpnu, kdy bude mít k dispozici čerstvou prognózu vývoje české ekonomiky: Repo sazba by v srpnu mohla klesnout o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, a poté by úroky české centrální banky mohly zůstat delší dobu stabilní.
„Nelze ale zcela vyloučit možnost, že se bankovní rada se snižování úrokových sazeb zastaví již na jejich stávajících úrovních, tedy v případě repo sazby na úrovni 3,50 procenta, což by znamenalo, že květnové snížení úroků bylo posledním snížením v sérii, jež byla započata v prosinci 2023,“ dodal Jáč.
Podle analytika společnosti PwC Dominika Kohuta budou informace o zrychlení meziroční inflace pro bankovní radu ČNB pravděpodobným potvrzením postojem, avizovala už viceguvernérka Eva Zamrazilová, že květnové snížení základní sazby o čtvrt bodu na 3,5 procenta bude na nějakou dobu zřejmě poslední.
„Na druhou stranu tempo 2,4 procenta je pohodlně v tolerančním pásmu inflačního cíle a naplňuje inflační predikce pro rok 2025 od centrální banky i ministerstva financí,“ uvedl pro faei.cz Kohut. Současně připomněl klesající cen energií a pohonných hmot.
„Na nich vidíme nejnižší ceny od začátku ruské agrese, které na řadě míst atakují magickou 30korunovou hladinu, o níž řada expertů prohlašovala, že je do budoucna už nedosažitelná,“ poznamenal Dominik Kohut.
Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, v komentáři pro faei.cz uvedl, že ceny potravin budou živit inflaci i nadále. „Otázkou bude pouze jak moc,“ konstatoval Kron. Předpokládá, že v červnu se inflace meziročně přiblíží ke třem procentům. A to rovněž platí i pro jádrovou inflaci.
„Tempo růstu cen služeb se stále pohybuje na nepřijatelné úrovni (okolo 5 %) a inflace u zboží mírně zrychlila,“ uvedl Kron. „Tento mix bude podle nás zásadní pro bankovní radu ČNB, aby opět přerušila cyklus uvolňování měnové politiky a na červnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,50 procenta.“
