Restriktivní legislativa České republiky však získávání nejlepších talentů ze zahraničí komplikuje, a brání tím vyššímu růstu celé ekonomiky. Pomoci by mohla elektronizace procesu zpracování a vydávání víz, zkrácení lhůt a odstranění nutnosti překladů některých materiálů do češtiny. Vyplývá to z analýzy asociace ABSL, která v České republice sdružuje poskytovatele podnikových služeb.

„Průtahy při vyřizování pracovních povolení pro kvalifikované cizince ze států mimo EU Českou republiku poškozují v konkurenci vyspělých západních států, jako je např. Nizozemsko, které daný proces maximálně zefektivnilo. Pokud se situace nezmění, může to ohrozit plány některých investorů na rozšíření jejich českých provozů, což by vedlo ke zpomalení růstu naší ekonomiky,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. „Pro ilustraci, mzdy v oblasti podnikových služeb se dle regionu a profese nejčastěji pohybují mezi 45 a 55 000 Kč. Pokud bychom počítali s horní hranicí, tak při 8 tisících nových zaměstnanců, kteří by k nám měli v následujících dvou letech přijít ze zahraničí, připutuje skrze přímé odvody na daních do státní pokladny na 440 milionů Kč. Navrhujeme proto některá opatření, která by pomohla zjednodušení a zrychlení celého procesu získávání víz a pracovních povolení, samozřejmě při zachování vysoké míry kontroly, bezpečnostních standardů i selektivnosti,“ dodal.

„Problémem současného systému je, že neumí dostatečně rozlišovat mezi pracovníky podle míry jejich kvalifikace. Má-li Česká republika zvládnout přechod na ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou, neobejde se bez cíleného lákání vzdělaných pracovníků z celého světa. Dnes stojí bohužel v jedné frontě na víza budoucí stavební dělníci, pobírající minimální mzdu, a tedy příliš nepřispívající do státní pokladny, spolu s násobně lépe placenými programátory a vývojáři. Našim cílem je, aby Česká republika legislativně i procesně upřednostnila ty, kteří firmám a českému státu přinášejí vyšší přidanou hodnotu,“ říká Václav Nekvapil z poradenské společnosti CEC Government Relations, která s ASBL na této iniciativě spolupracuje.

Výraznou pomoc by mohla přinést elektronizace procesu zpracování a vydávání víz a povolení. „Ideálním řešením by byl samostatný portál, který by uchazeče provázel celým procesem. Jeho prostřednictvím by uchazečům a jejich zaměstnavatelům bylo dostupné, v jaké fázi se žádost nachází. Vzorem při tvorbě takového portálu by mohl být systém, který funguje v Rakousku,“ vysvětluje Jonathan Appleton. Dotčené úřady by zároveň měly možnost mezi sebou sdílet elektronicky poskytovanou dokumentaci, čímž by došlo ke zrychlení celého procesu a eliminovaly by se duplicity.

Velkou pomoc by přinesla i možnost vykonávání některých úkonů na Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR v angličtině. V tuto chvíli je nutné pro veškerou oficiální komunikaci používat tlumočníka, a to i v případech, kdy jde o zcela rutinní úkony.

Zrychlení procesu, snížení administrativní náročnosti a duplicit by přinesl i přístup k výpisům z trestního rejstříku i z dalších zemí EU, ve kterých dříve cizinci pobývali, a efektivnější práce s biometrickými údaji. „V nejvyspělejších evropských ekonomikách jsou cizinci často odebrány biometrické údaje na příslušném zastupitelském úřadě, a ty jsou poté zpracovány v domovské zemi ještě před cizincovým příjezdem. Zahraniční zaměstnanec obdrží své povolení rovnou při příjezdu do cílové země, nemusí si o něj v ní znovu žádat a znovu odevzdávat biometrické údaje. Zavedení tohoto modelu i v České republice by bylo velmi přínosné,“ komentuje Jonathan Appleton.

Zaměstnavatelé z oboru podnikových služeb, ke kterým patří například ABinBev, Infosys, Johnson&Johnson a další, vidí možnost zjednodušení celého procesu i ve změně povinnosti mít dopředu zajištěné ubytování na celou dobu pobytu zahraničního zaměstnance. V praxi je totiž prakticky nemožné tento požadavek naplnit jinak než čistě formálně. Bylo by proto vhodné zkrátit požadovanou lhůtu nebo k současnému požadavku přidat alternativu, např. v podobě potvrzení zaměstnavatele o tom, že se o ubytování zaměstnance po celou dobu zaměstnání postará. Aby se pak zamezilo případným podvodům, mohla by například cizinecká policie vést rejstřík důvěryhodných zaměstnavatelů, kteří by se do něj mohli zapsat po splnění určitých kritérií, případně po složení kauce. Inspirací mohou být systémy ve Španělsku nebo Německu.

Představitelé nejvýznamnějších firem z oboru své náměty prezentovali minulý týden na schůzce se zástupci z Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra. Zároveň zahájili spolupráci s velvyslanci České republiky působících v zemích, odkud by se do budoucna mohla rekrutovat řada nových kvalifikovaných pracovníků – Indie, Brazílie, Ukrajina, Turecko, Rusko a další. Cílem spolupráce je propagace České republiky a kariérních možností v oboru podnikových služeb.