Zatímco ale stavební produkce byla v lednu meziročně vyšší o 8,2 procenta, tak průmyslová produkce klesla o 0,6 procenta. Stavebnictví by letos mělo dále těžit z nižších úrokových sazeb a vyšší investiční aktivity, průmysl naopak bude pod tlakem slabé zahraniční poptávky a nejistot spojených s možnými obchodními válkami.
Lednová data tuzemských tržeb z maloobchodu a služeb byla smíšená. Zatímco v maloobchodě bez aut tržby meziměsíčně poklesly o 0,5 procenta (+2,8 % y/y), tak ve službách citelně rostly (+1,2 % m/m, +2,9 % y/y). Zhoršená spotřebitelská důvěra na začátku roku ale představuje riziko zpomalení růstu spotřebitelské poptávky v letošním prvním čtvrtletí.
Finální odhad domácí inflace za únor potvrdil předběžný údaj, který ukázal na meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,2 procenta a 2,7 procenta meziročně. Jádrová inflace přitom setrvala na 2,5 procenta. Její zvýšená úroveň může být jedním z argumentů pro jen opatrné snižování sazeb České národní banky.
Americká data CPI a PPI překvapila silnějším dezinflačním trendem v únoru, což upevnilo sázky na uvolnění měnové politiky Fedu, centrální banky USA, v letošním roce. Inflace v únoru zpomalila a skončila o desetinu pod tržním konsensem v celkové i jádrové složce. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny vzrostly v únoru o 0,2 procenta (vs. 0,5 % v lednu).
V meziročním vyjádření inflace klesla z lednových tří procent na 2,8 procenta. Jádrová složka rovněž zpomalila o 0,2 procentní body na 3,1 procenta meziročně (+0,2 % m/m). Vliv na to měla i váhově významná položka cen bydlení, která rostla nižším tempem (+0,3 % m/m) oproti lednu (+0,4 % m/m).
Optimismus z výraznější dezinflace ale jen stěží konkuroval obavám o tamní ekonomiku, které i v návaznosti na dopady cel v posledních týdnech narostly. Současně trh zaceňuje snížení sazeb Fedu v úhrnu o zhruba 70 bazických bodů v letošním roce, my se přitom přikláníme jen ke dvěma „cutům“ (snížením).
V závěru týdne ovlivnila trhy pozitivní zpráva z Německa o dohodě mezi brzy již vládnoucí koalicí CDU/CSU, SPD a Zelenými ohledně fiskálního balíčku, který by měl výrazně podpořit růstové vyhlídky německé ekonomiky v dalších letech.
Dohoda by tak měla zajistit dvoutřetinovou ústavní většinu ve starém složení Bundestagu pro klíčové hlasování v příštím týdnu. Pozitivní zprávy podpořily růst výnosů německého dluhu. V současnosti se výnos 10letého Bundu pohybuje poblíž své nejvyšší úrovně od podzimu roku 2023 na 2,9 procenta.
Klesající důvěra v ekonomiku USA, rostoucí výnosy v Evropě, upevňující se sázky na snižování sazeb Fedu a zvýšená nejistota přispěly k dalšímu oslabení dolaru. Došlo k tomu přitom navzdory převládající risk-off náladě, která bývá tradičně spojená se silnějším dolarem. Dolar vůči euru během týdne ztratil 0,4 procenta a eurodolarový pár se dostal k hranici 1,090 USD/EUR.
To je nejsilnější úroveň od loňského listopadu. Na pozadí slabšího dolaru ale středoevropské měny nedokázaly realizovat zisky. Česká koruna v průběhu týdne vůči euru mírně oslabila o 0,3 procenta a obdobně ztrácel také maďarský forint. Polský zlotý zůstal v mezitýdenním srovnání téměř beze změny.
Dolarové sazby byly v mezitýdenním srovnání nižší na krátkém konci, a naopak nepatrně vyšší na tom delším. Eurové sazby delších splatností reflektovaly dluhopisový trh a citelně narostly o 10-20 bazických bodů na delších splatnostech, korunové sazby naopak klesly napříč splatnostmi.
Menší apetit pro riziko vedl k výprodeji na amerických akciových trzích ve prospěch amerických státních dluhopisů a například i zlata, které v týdnu pokořilo historické maximum.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
