Řeknete si: „Dobrá, není úplně jasné, jaká tam vlastně panuje nálada. To bude asi odlišnou metodikou, úrovně obou indexů asi nelze tak úplně porovnávat. Ale trend je jistě stejný.“ Není: Oproti říjnové hodnotě jde u Markitu o zlepšení o 1,3 bodu, zatímco u ISM jde o zhoršení o 0,2 bodu.
Řeknete si: „Dobrá, není úplně jasné dokonce ani to, jestli se tamní nálada zlepšuje nebo zhoršuje. To bude asi odlišnou metodikou, trendy obou indexů asi nelze tak úplně porovnávat. Tak ale aspoň vývoj zdrojových ukazatelů je jistě stejný.“ Není: Podle příslušných oficiálních doprovodných komentářů je v pozadí podle Markitu mimo jiné vyšší výroba, objednávky a zaměstnanost, podle ISM mimo jiné nižší výroba, objednávky a zaměstnanost.
Že nemá cenu detailně rozebírat každou desetinu změn v těchto indexech, to je asi předem jasné. Totožné kvalitativní vyznění ohledně nálady (buď optimismus, nebo pesimismus) a její změny (buď růst, nebo pokles) bychom ale asi od těchto indexů chtít měli.
Výše popsané diametrální rozpory naznačují, že nepřesnost jednoho nebo druhého indexu (nebo obou) jde zřejmě nad rámec několika málo desetin; nebo se každý index bůhvíproč zaměřuje na jinou část amerického zpracovatelského průmyslu, a tyto dvě části se teď jakousi zlou náhodou sunou opačnými směry.
Každopádně: Co se vlastně v americkém zpracovatelském průmyslu děje, v tuto chvíli vůbec nevíme. Těžký život ekonomického analytika…
Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)
