Mzdy rostou. Nejsou lidi, firmy musí přidat. Brzy budeme v celorepublikovém průměru brát 30 tisíc korun, hlásí analytici. Někteří zvěstují zlaté časy, když píší, že „Češi konečně pociťují ekonomický růst i ve svých peněženkách.“ Po pravdě ale záleží, jak kdo. Jak totiž dlouhodobě připomínající statistici, osmdesát procent všech příjmů připadá na dvacet procent zaměstnanců. Kromě toho, v průměru se u nás bere třetina toho, co vydělávají Němci, byť jsme součástí „jednotné unie“.
Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o vliv inflace, se ve druhém čtvrtletí v průměru zvýšila o 3,7 procenta. Loni přitom rostla průměrná reálná mzda o 2,4 procenta. Reálný růst průměrné mzdy za druhé čtvrtletí je nejvyšší za devět let.
„Jde o solidní růst a o pozitivní signál pro růst spotřeby domácností ve druhé polovině letošního roku. Růst je tažen situací na trhu práce. Zvyšuje se hlad po pracovní síle a rostou platy ve veřejném sektoru,“ shrnul hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
KDO BERE NEJVÍC
Nejvyšší průměrné mzdy se tradičně vyplácejí v peněžnictví a pojišťovnictví, s těsným odstupem následují informační a komunikační činnosti. Na opačné straně spektra jsou pak mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, druhá nejnižší průměrná mzda je pak vyplácena v odvětvích administrativních a podpůrných činností.
Co se hospod a restaurací týče, tak je ovšem nutné podotknout, že statistika je velmi skreslena tím, že číšníci, kuchaři a pomocný personál dostávají často většinu peněz na dlaň.
„Češi konečně pociťují ekonomický růst i ve svých peněženkách,“ komentoval nejnovější statistiky Jan Bureš z ČSOB. Připomněl, že průměrná nominální mzda se zvýšila oproti stejnému období loňského roku o více než tisícovku na necelých 27 300 korun.
„Nezvyšuje se však pouze průměrná mzda, ale ještě vyšším tempem roste mediánová mzda. Znamená to, že růst mezd je více rozložený a dotýká se tak i lidí s nižšími příjmy. Růst je rovnoměrněji rozložený. Nicméně školství, ostatně jako už minule, zůstává z pohledu zvyšování mezd i tentokrát stranou,“ zdůraznil.
ANI NE TŘETINA TOHO, CO BEROU NĚMCI
Slovensko sice průměrné mzdy za druhý kvartál ještě nezveřejnilo, ale i tak ČR vychází se 994 EUR lépe. Naproti tomu ve srovnání s Německem zůstávají mzdy pod méně než 30 procentní úrovní.
„V růstu mezd se naplno odráží nedostatek pracovních sil. Firmy nemohou takřka v žádném odvětví nalézt vhodné zaměstnance, což s sebou nese velký tlak na růst reálných mezd. Podniky musí připlácet, aby si udržely své pracovníky. Růst ekonomiky, vyšší spotřeba domácností a také tržby maloobchodu se tak projevují ve vyšších mzdách. Navíc je dlouhodobě nízká inflace, mzdy tak rostou nejen jako číslo samotné, ale také si za ně více koupíme. Do budoucna očekávám další růst platů. Dokonce bychom v dohledné době mohli překonat i hranici 30 tisíc korun,“ píše analytik Tginvest Petr Vlasák. I podle ekonoma ING Jakuba Seidlera mzdy nadále porostou. Pavel Sobíšek z UniCredit Bank ale příští rok očekává útlum růstu, protože předpokládá finanční vyčerpání některých podniků.
V Praze průměrná mzda už „třicítku“ překonala dávno. V letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 1092 korun na 34 939 Kč. Středočeši berou v průměru 28 tisíc. Ale například v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji a Vysočině je průměrná mzda o deset tisíc nižší, než v metropoli, a nedosahuje ani 25 tis. Kč.
