Čím nižší výdělek, tím vyšší poměr mezi splátkami a čistým měsíčním příjmemzdroj: Pixabay.com

ANALÝZA: Čím nižší rodinné příjmy, tím více peněz ukrojí z rozpočtu splátky

Čím nižší výdělek, tím vyšší poměr mezi splátkami a čistým měsíčním příjmem. Ukazují to data přední finančně-poradenské společnosti Broker Consulting, která analyzovala téměř 16 tisíc finančních plánů svých klientů ze všech příjmových skupin. V nejvíce nebezpečné situaci se ocitají rodiny, jejichž příjem je v rozmezí 10 tisíc až 17,5 tisíc korun.

Rozpočet rodin s nejnižšími příjmy ještě výrazně ukrojí splátky různých poplatků a půjček. Splátky „spolknou“ přibližně třetinu příjmů. Podle finančně-poradenské společnosti Broker Consulting je průměrný měsíční čistý výdělek rodin v příjmové kategorii od 10 tisíc do 17,5 tisíc korun 14 218 korun, přičemž splácí 4 578 korun.

 KONSOLIDACE PŮJČEK

 „Ze zkušenosti můžeme říct, že u této skupiny obyvatel jsou často problémem předražené spotřebitelské půjčky nebo kreditní karty. Tito lidé se mylně domnívají, že jim taková půjčka pomůže řešit jejich finanční situaci, ovšem opak je pravdou. Splácí velmi drahé úroky a ve finále si tak za vypůjčené peníze pořídí méně věcí,“ okomentoval zjištěné údaje Michal Cibulka, analytik Broker Consulting.

Řešením pak bývá konsolidace půjček, díky níž se měsíční splátka může poměrně citelně snížit. Před konsolidací totiž mnohdy bývá poměr mezi výdělkem a splátkami ještě vyšší než průměrných 32 procent. „Část těchto splátek jsou také hypotéky, což je většinou dobrý dluh, jelikož jde o výhodné zajištění na stáří prostřednictvím vlastní nemovitosti,“ dodal analytik Cibulka.

SPLÁTKY VS. PŘÍJMY

Druhá sledovaná skupina v příjmové kategorii 17,5 tisíc až 25 tisíc korun (rodiny i jednotlivci) jsou na tom o něco lépe. Podle analýzy Broker Consulting představují měsíční splátky sumu 5,5 tisíc korun, pokud žijí sami, přičemž čistý výdělek je necelých 20,5 tisíc korun. To znamená, že splátky seberou přibližně 27 procent jejich pravidelných příjmů. Jen o málo hůře jsou na tom v této příjmové kategorii rodiny. Z průměrného měsíčního výdělku 21 875 korun totiž splácí 28 procent příjmu.

Přibližně stejně z „poměrového pohledu“ jsou na tom jednotlivci vydělávající 25 až 100 tisíc korun měsíčně. V průměru splácí 9 210 korun, přičemž jejich průměrný čistý příjem se přibližuje 40 tisícům korun. Poměr splátek k příjmům se tak u této skupiny pohybuje okolo 27 procent. Nejlépe jsou na tom rodiny. Typicky vydělají 45 378 korun při splátkách ve výši 8 347, takže splácí „pouze“ 18 procent svých příjmů.

POZOR NA ÚVĚROVOU PAST

Pozitivním zjištěním je, že většina populace se podle zjištění společnosti Broker Consulting chová finančně odpovědně. Analytik firmy Michal Cibulka připomněl, že i Česká národní banka se v souvislosti s regulací hypoték začala více zajímat o vztah pravidelných rodinných příjmů a splátek.

„U lidí a rodin, které finančně plánují, je vidět, že poměr splátek a příjmů je poměrně zdravý, zejména s přihlédnutím k faktu, že většina splátek patří hypotékám. Průzkum ale neukazuje, jak je na tom populace, která se o své peníze nestará a finančně neplánuje. Ze zkušenosti víme, že tam je situace často tristní, lidé utrácejí zbytečně desítky tisíc korun na úrocích každý rok,“ poznamenal Cibulka.

V této souvislosti varoval před pasivitou lidí v případě, že se dostanou do úvěrové pasti, kdy nemá zdroje na splácení svých závazků.  „Většina dlužníků se mylně domnívá, že si s takovým problémem poradí sama. Pravdou ale je, že vymotat se z dluhové pasti bez podpory další strany, bývá v drtivé většině případů takřka nemožné,“ dodal Cibulka.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *