Bio potraviny či jiné super bio výrobky se na nás valí ze všech stran. Proč jsou jimi lidé v dnešní době přímo posedlí?
Jíst a žít zdravě je v dnešní době „sexy“, a tomuto trendu biopotraviny velmi dobře vyhovují. Na rozdíl od konvenčních potravin bývají navíc informace o biopotravinách podpořeny sofistikovaným marketingem, který spíše než s fakty pracuje s emocemi, jimž spotřebitelé poměrně snadno podléhají. Kromě toho má část spotřebitelů díky růstu mezd více peněz, takže si obvykle dražší biopotraviny může více lidí dovolit.

Na webových stránkách, v médiích nebo reklamách se říká, jak mají skvělý, blahodárný účinek na naše tělo. Je to doopravdy tak?
Pokud jde o potraviny a biopotraviny stejného základního složení, pak rozdíl pro lidský organismus mezi nimi není skoro žádný. Důležitá je spíš technologie výroby, například pojateční zpracování masa, kdy je mezi odvěšeným (zrajícím) a čerstvým masem rozdíl docela značný, nebo třeba způsob tepelné úpravy. Vaření je prostě lepší než smažení.
Pokud bychom přitom za „technologii výroby“ považovali ekologický způsob hospodaření, pak je v případě bioprodukce určitě větší pravděpodobnost nižšího zatížení finálních potravin pozůstatky chemických látek, které se v konvenčním zemědělství používají, v biozemědělství ale ne. Vůbec největší přínos biozemědělství není užitek pro člověka, ale pro přírodu. V tomto smyslu jsou spíše pomyslnou třešničkou na dortu, jehož hlavním korpusem je lepší stav krajiny, půdy a kvalita vody.

Mnoho lidí si z trendu udělalo byznys. Doopravdy existují zázračné biopotraviny, které nás vyléčí?
Samozřejmě že existují potraviny, jejichž přiměřená konzumace má na člověka blahodárný vliv, jako zdroj pro tělo potřebných látek, což platí jak pro bio, tak pro nebio výrobky. I sebezdravější potravina ale může uškodit, když ji člověk konzumuje přespříliš.

PSALI JSME:
Kateřina Cajthamlová: Co nás nejlépe ochrání před nadbytečnými kily?

Každý jistě aspoň jednou podlehl reklamě a biopotraviny nakoupil. Na co by si lidé měli dát pozor při jejich výběru?
Z ryze ekonomického hlediska na cenu. I když jsou obvykle – ne však vždy – náklady na produkci biopotravin vyšší, a tak i cena finálního výrobku by tedy měla být vyšší, je cenový rozdíl někdy neopodstatněně velký. Vysoká cena těží z image nadstandardně vysoké kvality, která ale nadstandardní být nemusí.
Měli bychom se také soustředit na zemi původu. Je-li například biopotravina původem z Asie nebo obecně z velké vzdálenosti, je tu riziko nedodržování přísných předpisů při ekovýrobě, jaké platí v ČR a obecně v EU, takže to vlastně ani biopotravina být nemusí.
Dovážení biopotravin z velkých vzdáleností sebou nese i významnou ekologickou stopu. Pokud je potravina převážena na velkou vzdálenost, pak by to podle mne ani biopotravina být neměla. Při jejím transportu se spotřebuje tolik pohonných hmot, že je tím pozitivní eko-přístup k zemědělskému hospodaření smazán, ne-li dokonce „přetlačen“. Bio má být z podstaty věci lokální produkcí, jinak to podle mne není tak úplně bio.

PSALI JSME:
Američané klikají na diety stejně slepě jako na sex

Co byste lidem doporučil, pokud chtějí žít zdravě?
Aby jedli pestře a všechny typy potravin, každá skupina totiž obsahuje pro člověka jiné využitelné látky, aby se nepřejídali a přizpůsobovali množství jídla svému fyzickému zatížení. A hlavně nepodléhat obecným doporučením. Co člověk to jedinečné genetické, alergologické, imunitní a fyziologické predispozice a vlastnosti, takže co platí pro jednoho, nemusí být pro druhého Svatým grálem, a proto také, mimo jiné, neexistuje univerzálně fungující dieta.