„Exportu dominují evropské země, firmy s větším obratem ale častěji exportují do asijských zemí,“ tlumočil jedno ze zjištění průzkumu předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš. Z evropských destinací je nejpopulárnější destinací Slovensko, následuje Německo a Polsko. Celkově firmy cítí silně dopady rostoucích nákladů.
„Sousední země jsou stálicemi exportu malých a středních firem,“ připomněla místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková. „Ovšem i v celkové statistice exportu do sousedních zemí obecně míří téměř přesná polovina celého českého exportu. Obecně je segment MSP více vázán na trhy Evropské unie a dlouhodobě nepreferuje vzdálená teritoria,“ konstatovala Břečková.
Bezmála dvě pětiny firem podle průzkumu využilo pro podporu exportních aktivit služeb bank, 30 procent se již někdy obrátilo na poradenské firmy. Provozní financování a bankovní záruky jsou nejčastější produkty, které firmy používají pro realizaci exportních zakázek.
„Zpětná vazba exportérů z řad malých a středních firem je pro nás nesmírně důležitá, a to zejména při návrzích nových produktů, které reagují na současné výzvy“, řekl generální ředitel ČEB Daniel Krumpolc.
Průzkum také zjistil, že v hledání nových exportních trhů jsou aktivnější digitální exportéři. S mírou digitalizace exportu roste také využívání nástrojů Google v jednotlivých firmách. „Z průzkumu vyplynulo, že přibližně třetina malých a středních firem využívá digitální inzerci, z čehož více než 40 procent reklamu ve vyhledávání,“ uvedl František Štrupl ze společnosti Google ČR.
Export nicméně je a velmi pravděpodobně zejména v blízké budoucnosti bude nejzranitelnějším prvkem ekonomiky. „Hodnota vývozů by mohla meziročně poklesnout o zhruba šest procent,“ uvedli nedávno místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že „výkon tuzemského exportu budou tlumit přetrvávající komplikace v českém průmyslu“.
Ceny energií a pohonných hmot sice ve všech zemích EU rostou obdobně, rozdílné jsou ale přístupy vlád jednotlivých zemí. Na rozdíl od okolních zemí je v ČR zatím podpora či kompenzace růstu těchto cen neúčinná. To se zřejmě brzy projeví v rapidně snížené konkurenceschopnosti a obecně schopnosti našich firem cokoli vyvézt.
Přibližně pětina firem plánujících expanzi je přesvědčeno o tom, že jejich produkt na cílovém exportním trhu chybí a 16 procent firem předpokládá export finálního produktu. Téměř polovina (47 %) podniků neplánuje na žádné nové trhy vstoupit. Nejčastějšími překážkami pro vstup na nové trhy jsou neznalost (ať už trhů nebo potenciálních zákazníků, pozn. red.) a vysoké náklady.
V posledním předcovidovém roce, podle Exportního výzkumu 2019 společnosti GfK, trápila dvě třetiny českých exportních firem situace na trhu práce, ačkoli už nebyla exportéry vnímána jako bariéra v rozvoji podnikání tak intenzivně, jako v roce 2018. Podle výzkumu to firmy chtěly (nebo se chystaly, pozn. red.) řešit cíleným zaměstnáváním cizinců (63 %), robotizací a automatizací (55 %).
