Díky tomu výrazně stoupl i výstup zpracovatelského průmyslu jako celku, který dokonce dokázal vykompenzovat svůj silný červencový propad. Za celé prázdniny nicméně výroba ve zpracovatelském průmyslu zůstala meziročně prakticky beze změny. Stavební sektor za srpen vykázal meziměsíčně pokles. Šlo však o kompenzaci silného červencového nárůstu.
Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně vzrostla o 1,8 procenta. Meziročně po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní byla vyšší o 1,5 procenta a bez očištění o tento efekt by se snížila o 1,5 procenta. To představovalo pozitivní překvapení oproti tržnímu konsensu, který očekával hlubší pokles o 2,2 procenta.
Vývoj průmyslové výroby v srpnu ovlivnily celozávodní dovolené v automobilovém sektoru. Oproti červenci ale v opačném směru, když díky jejich odlišenému časovému rozložení letos přispěly ke zvýšení produkce v srpnu. Pozitivní vliv na výrobu aut ale zřejmě mělo i odeznění problému s dodávkami součástek v tuzemské největší automobilce.
Výroba ve zpracovatelském průmyslu meziměsíčně výrazně vzrostla o 2,1 procenta, čímž více než korigovala červencový pokles. Statistiky průmyslové výroby v letních měsících často bývají i právě vlivem celozávodních dovolených volatilní. Agregovaně byla zpracovatelská výroba za červenec a srpen meziročně téměř beze změny (-0,2 %).
Na srpnovém výsledku se z velké části podepsalo oživení automobilové výroby, která meziměsíčně vzrostla o devět procent díky výše zmíněným efektům. Oproti efektu dovolených je nicméně vyřešení problémů s dodávkami součástek pozitivní zprávou pro výrobu i v dalších měsících. Právě automobilový průmysl zdaleka nejvíce přispěl k meziročně vyšší produkci v srpnu.
K meziměsíčnímu zvýšení zpracovatelské výroby v srpnu dále přispěla odvětví výroby elektronických zařízení, elektrických zařízení či kovodělných produktů, a to shodně 0,2 procentního bodu. Hodnota nových průmyslových zakázek v srpnu meziměsíčně vzrostla o 9,3 procenta a v meziročním srovnání o 10,6 procenta.
To lze opět přisoudit efektu dovolených, když zakázky v automobilovém sektoru meziměsíčně vzrostly o více než 30 procent po ostrém poklesu v červenci. Vývoj v nových zakázkách zůstává pozitivní, přestože sentiment průmyslníků nadále poukazuje na slabou poptávku. To zřejmě souvisí s pokračujícím útlumem v německém průmyslu.
I ve vývoji nových zakázek je zjevné, že poptávka v klíčovém automobilovém sektoru kompenzuje slabší vývoj v ostatních odvětvích. Mimo zpracovatelská odvětví produkce meziměsíčně klesla v energetickém sektoru (o 1,7 %) a naopak vzrostla v těžbě a dobývání (o 2,2 %). Výroba v prvně zmíněném sektoru zůstává nadále v útlumu, zřejmě i vzhledem k energetickým úsporám.
Srpnový nárůst průmyslové výroby vytváří malou naději na zlepšení výkonu průmyslu v letošním třetím čtvrtletí oproti tomu druhému. To by ale vyžadovalo další zvýšení nebo alespoň zhruba stagnaci průmyslové výroby v září. To se ovšem nejeví jako příliš pravděpodobné vzhledem k rozsáhlým škodám po povodních, které pravděpodobně celkově omezily výrobu.
Zářijová data tak mohou korigovat srpnové zlepšení, které ani tak nepředstavuje jednoznačný náznak oživení tuzemské průmyslové aktivity. Naopak stále negativní sentiment průmyslníků a pokračující útlum německé ekonomiky představují rizika směrem dolů.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
