Bitcoinu svědčí současná vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank, které vyvolává obava ze znehodnocení konvenčních úspor a peněz jako takových. Expanzivní měnová politika centrálních bank stlačuje úrokové sazby, včetně těch na vládních dluhopisech, a umožňuje tak vládám se dále rapidně zadlužovat. Případně je připravena odkupem dluhopisů v režimu kvantitativního uvolňování vládám úroky na dluhu stlačovat.
To je i případ České republiky. Daňový balíček, který v listopadu schválila Sněmovna, by nebyl myslitelný právě bez vysoce expanzivní měnové politiky centrálních bank. Česká národní banka může od letošního jara v případě potřeby na sekundárním trhu odkupovat i dlouhodobé české vládní dluhopisy. Proto je jen těžko představitelný „rozvrat českých veřejných financí“, před nímž v souvislosti s přijetím balíčku nyní někteří politici a ekonomové varují.
Například expanzivní měnová politika Evropské centrální banky (ECB) vytvořila stav, kdy jsou investoři ochotni platit dokonce i Řecku za to, že mu (na tři roky – pozn. aut.) půjčují – a to přitom Řecko má dle říjnové prognózy Evropské komise letos vykázat dluh zhruba 207 % HDP, více než pětinásobný oproti ČR.
Je tak prakticky nepředstavitelné, že by mohl v ČR v jakkoli dohledné době nastat rozvrat veřejných financí, když s pohodlným zajištěním svého financování nemá problém mnohonásobně zadluženější Řecko.
Z dlouhodobého pohledu však vysoce expanzivní měnová politika centrálních bank značná rizika skýtá. Na ně právě reagují investoři do bitcoinu, čímž pomáhají jeho cenu na nové rekordy. Celkový celosvětový objem dluhu, který vykazuje záporný výnos, se nachází nejvýše v historii. Vyplývá to z ukazatele Global Negative-Yielding Debt Index, který sestavují společnosti Bloomberg a Barclays. Daný objem minulý týden historicky poprvé dosáhl hodnoty osmnácti bilionů amerických dolarů.
Záporný výnos dluhu znamená, že investor do příslušného dluhopisu získá k datu jeho splatnosti méně peněz, než za kolik jej koupil, a to po zahrnutí kuponu, tedy úrokových plateb. Dlužník – tedy emitent dluhopisu – tak dostává zaplaceno za to, že je mu možné peníze půjčit.
Záporný výnos letos v listopadu vykazovaly poprvé v historii třeba i tříleté dluhopisy řecké vlády. To znamená, že athénské vládě mezinárodní investoři vlastně byli ochotni platit za to, že ji mohou na tři roky své peníze půjčit. Ještě před několika měsíci by bylo něco takového nemyslitelné.
Za znatelným nárůstem objemu dluhu, který vykazuje záporný výnos, stojí v současnosti zejména zmíněná extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s americkým Fedem (centrální banka USA – pozn. red.). Ty tak postupují proto, aby tlumily neblahé ekonomické dopady šíření koronavirové nákazy a souvisejících protipandemických opatření.
V důsledku růstu objemu aktiv, která nejen že nepokrývají inflaci, ale dokonce ani nezaznamenávají jakýkoli kladný výnos, stoupá mezi investory po celém světě sháňka po aktivech, která inflaci pokrývají, či jsou proti ní alespoň odolnější. Mezi ně patří například nemovitosti, ale také nyní opět intenzivně sledované kryptoměny v čele s bitcoinem.
Bitcoinu a dalším kryptoměnám svědčí nejen samotná zmíněná extrémně expanzivní politika centrálních bank, jejímž klíčovým cílem je stlačování úrokových sazeb napříč ekonomikou, včetně tedy výnosů dluhopisů.
Tato měnová politika dodává trhu novou likviditu („nové peníze“) a rovněž mezi investory vyvolává obavu z toho, že podnítí znatelné zrychlení inflace, a tedy že konvenční aktiva typu dluhopisů budou vůči inflačnímu znehodnocování ještě méně odolná než dnes.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
