V říjnu citelně rostly některých potravin. Například brambory za jediný měsíc zdražily o takřka dvacet procent. Důvodem je letošní sucho, které zapříčinilo špatnou úrodu, v případě brambor třetí nejhorší v historii sledování. V říjnu pokračoval růst cen pohonných hmot, zejména pak nafty, které pokořily maxima za celé období od roku 2014.
Růst cen pohonných hmot umocňovala poměrně slabá koruna, která ke konci měsíce znehodnotila na svoji nejslabší úroveň vůči dolaru za poslední více než rok. Poměrně slabou úroveň vykazovala i vůči euru. Slabá koruna je klíčovým proinflačním činitelem uplynulých měsíců a nejinak tomu tedy bylo právě i v říjnu.
Růst cen ropy přitom odráží obecnější trend zdražování energií u nás i ve světě, který se promítá i do meziročního tempa inflace v ČR. Znatelné zdražování elektřiny je důsledkem růstu cen velkoobchodní elektřiny, v němž se odráží růst cen emisních povolenek a zdražování uhlí. V nadcházejících měsících lze očekávat další zdražování elektřiny, k němuž se přidá růst cen plynu nebo tepla.
Inflace se nadále drží nad cílem centrální banky ve výši dvou procent. Bude tomu tak i ve zbytku letošního roku. I v říjnu růst cen výrazně podporovala jádrová složka inflace, zejména mzdy. Za celý letošní rok mzdy přidají nominálně 8,2 procenta a tento svižný růst se promítá do solidního tempa jádrové inflace. Inflačně však působí a působit bude i podstatná složka nejádrové inflace, totiž už zmíněné energie.
Nelze vyloučit ještě jedno letošní zvýšení úrokových sazeb, a to na prosincovém zasedání ČNB. Ta by se takovým krokem mohla snažit dále zakročit nejen proti přehřívání tuzemské ekonomiky, zejména pak trhu práce, ale také proti stále poměrně slabé koruně. Za celý rok vykáže inflace meziroční tempo rovných dvou procent.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
