„Omán, společně s firmami, jako Honeywell a Odys Aviation, pokládá smysluplné základy k tomu, aby se stal lídrem v tomto vzrušujícím novém věku letectví, a jako vedoucí společnost v poskytování přepravy v Ománu jsme nadšeni, že můžeme být v čele této revoluce,“ prohlásil Bader AlNadabi, generální ředitel Mwasalat.
Tou revolucí nemá být nic menšího než to, že největší provozovatel veřejné autobusové dopravy v Sultanátu Omán bude se zmíněnými firmami úzce spolupracovat na zavedení programů bezpilotní letecké logistiky v Ománu a Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu. Vyplývá to z podmínek memoranda o porozumění mezi společnostmi Honeywell Odys Aviation.
Podle memoranda poskytne Honeywell pozemní řídicí stanici na podporu provozu bezpilotního leteckého prostředku (UAV) kalifornského start-upu Odys Aviation nazvaného Laila. Očekává se, že pilotní programy využívající UAV Laila a novou pozemní řídicí stanici začnou už v příštím roce, přičemž další stanice by měly být nejen na Středním východě, ale také v Tichomoří.
Pozemní řídicí stanice společnosti Honeywell umožňuje provoz za hranicí viditelnosti a dynamické úpravy letového plánu. To, přeloženo do běžné mluvy znamená, že vzdálení piloti na řídící stanici budou moci řídit více strojů současně, na dlouhé vzdálenosti a bez přímého vizuálního kontaktu. Samozřejmostí jsou pokročilé automatizované funkce, jako je sledování provozu a pozemní detekce.
Významná část vývoje a testování pozemní řídicí stanice společnosti Honeywell probíhá v jejím výzkumném a vývojovém centru v Brně. Tato technologie bude řídit pokročilá hybridní letadla s kolmým startem a přistáním (VTOL) vyvíjené společností Odys Aviation. Pozemní řídicí stanice, lze, jak firma Honeywell uvedla, škálovat tak, aby vyhovovala potřebám jakékoli platformy VTOL.
Příspěvek společnosti Honeywell z velké části zajišťuje její tým v Brně, kde probíhá většina klíčových vývojových prací. Brněnský tým se zaměřuje na specifikaci požadavků na design tak, aby je bylo možné začlenit do celkového plánu vývoje. Zároveň tým pracuje na propojení pozemní řídicí stanice s řídicím systémem cílového stroje, aby byly oba systémy dobře a bezpečně integrovány.
Jde například o automatizované řízení nepředvídaných událostí a vyhýbání se ostatnímu leteckému provozu, což pomáhá snížit pracovní zátěž vzdálených pilotů. Různé prvky automatizace, které byly úspěšně demonstrovány při testování, podle vyjádření Honeywell „zvyšují bezpečnost a efektivitu provozu bezpilotních dronů“.
Hybridní stroj Laila (v arabštině „noc“, pozn. aut.) je navržen v několika konfiguracích pro přepravu nákladu. „S doletem 370 kilometrů je to ideální letadlo pro podporu inspekcí potrubí, zjišťování úniků, geologických průzkumů, námořních operací a logistických služeb včetně dodávek časově kritického zboží,“ uvedla společnost Odys Aviation v tiskové zprávě.
Podle odborného serveru Ainonline.com bude mít Laila užitečné zatížení 132 kg. Společnost Mwasalat očekává, že letoun otevře nové služby letecké nákladní dopravy v těch částech Ománu, které jsou nyní nedostupné kvůli chybějící infrastruktuře a náročné místní geografii. Ománská národní dopravní společnost Mwasalat předběžně souhlasila s provozem až 25 letadel Laila bez posádky.
Podle podmínek dohody oznámené letos 17. července budou společnosti Mwasalat a Odys Aviation spolupracovat na přípravě plánů experimentálních nákladních letů v neobydlených oblastech sultanátu, k nimž budou využívat předsériový letoun už v roce 2025. Zahájení sériové výroby dronu společnost Odys Aviation očekává v roce 2026.
Kalifornský start-up již navázala spolupráci s Ománským úřadem pro civilní letectví s cílem získat pro plánovaný provoz plné schválení regulačních orgánů. Během pilotního programu budou letadla Laila budou k dispozici společnostem Oman Post a Asyad Group. Letos v lednu informovala o záměru koupit dvojici letadel Laila také dubajská logistická skupina Aramex Emirates.
Společnost Odys Aviation, která byla založena v roce 2019, pracuje také na devítimístném hybridně-elektrickém letounu VTOL s názvem Alta, který využívá svůj vlastní systém vektorování tahu. Její inženýrský tým chce dokončit koncepční návrh stroje do konce roku 2025, přičemž už do konce letošního roku by měl vzniknout prototyp v reálné velikosti.
