
Evropské automobilky čelí slabé domácí poptávce (v roce 2024 víceméně stagnovala a něco podobného se očekává i letos, pozn. aut.), sílící zahraniční konkurenci (zejména z Číny a USA), riziku protekcionismu a postupné ztráty některých klíčových zahraničních trhů.
Výsledkem jsou málo využité výrobní kapacity, odkládané investice a nutnost propouštění. A nad to vše evropské automobilky mohou být terčem výrazných pokut, pokud se jim nepodaří prodat evropským spotřebitelům větší podíl bez-emisních automobilů.
V roce 2024 se podíl elektromobilů (včetně plugin hybridů) na prodejích pohyboval okolo 20 procent. Aby byl splněn přísnější limit 93,6 g/km pro nově prodané automobily (oproti 115 g/km), musely by automobilky v průměru v roce 2025 prodat (podle analýz Deutche Bank) zhruba 34 procent elektrických automobilů.

Cíle pro jednotlivé automobilky se sice liší (například v závislosti na hmotnosti), a stejně tak jejich výchozí pozice – a proto pro některé může být splnění cílů o poznání složitější (VW) než pro jiné (Volvo). Celkově je to však pro evropský automotive jako celek další velká hrozba, která může skončit pokutami v řádech okolo deseti miliard eur (které pak budou chybět na potřebných investicích).
Pokud se na stávajících pravidlech nic nezmění, mohou být šéfové řady evropských automobilek tlačeni před Sofiinu volbu – buď nadbytečné automobily se spalovacím motorem jednoduše klientům neprodat, nebo do jejich cen promítnout vysoké pokuty anebo si koupit „odpustky“:
Od automobilek prodávajících vyšší podíl elektromobilů – zaplatí za „pooling“ prodejů buď americké Tesle nebo čínským výrobcům. V každém z těchto scénářů pod sebou evropský automobilový průmysl bude jenom dál podřezávat větev.

Zdá se, že v Evropské komisi postupně začínají chápat vážnost situace. Viceprezidentka Evropské komise Teresa Riberaová (zodpovědná za zelenou politiku) v Davosu připustila, že nemá problém bavit se s automotive průmyslem o úpravě cílů pro jednotlivé roky za předpokladu, že se celkový cíl pro rok 2035 (nulové emise) nebude měnit a nebudou tak znevýhodněni ti, co jsou aktuálně v čele pelotonu.
Připustila rovněž možnost zavedení celoevropského podpůrného schématu na nákup elektromobilů (bohatší země do této chvíle měly často štědřejší schémata) a přísnější podmínky pro zahraniční automobilky investující v EU (nucené partnerství s lokálními výrobci).
Řada návrhů zní sice slibně, problém je, že přichází relativně pozdě a stávající úroveň regulatorní nepřehlednosti jen přispívá k všeobecné nejistotě. A ta brzdí tolik potřebné strategické investice, bez kterých zůstane evropský automotive přešlapovat na místě.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)