„Budeme mít jednu ekonomiku a podle typu podniku, jestli je exportér nebo ne, bude mít šanci využít nástroj, který je pro jeho konkrétní podnikání lepší. Není to tolik, co chtějí zastánci eura. Zase fundamentální odpůrci nás za to kritizují. Přijde mi to jako dobrý nástroj,“ uvedl ministr.
Byť zatím jde pouze o stručné sdělení v médiích bez stanovení jasných pravidel či možností, jaké budou pro firmy připraveny, lze říci, že jde o poměrně zásadní změnu, která účetní závěrky českých společností učiní o trochu srozumitelnější a čitelnější pro západní státy. S tím pochopitelně také souvisí větší přehlednost pro potenciální zahraniční investory či srovnatelnost hodnot v případě nadnárodních skupin.
Na druhou stranu je ale nutné doplnit, že nejde o tak zásadní změnu, jakou by bylo plošné přijetí eura v ČR či změna vykazování u všech českých společností podle mezinárodních auditorských standardů (IFRS). Nicméně i tato možnost může být pro řadu společností zajímavá, především s ohledem na převažující transakční měnu (neboli měnu, ve které je prováděna většina transakcí, pozn. aut.).
Převratná by tato změna mohla být pro společnosti, které vyvážejí svoje výrobky či zboží do států Evropské unie a využívají v platebním styku euro. V současné době musí být veškeré platby provedené v eurech přepočteny kurzem ČNB (kurz může být aktuální či fixní na období stanovené společností) do českých korun a takto finálně vykázány v účetnictví.
Firmám tak vznikají kurzové rozdíly, které jsou součástí výsledku hospodaření. Tento může být tedy významně ovlivněn, a to směrem nahoru i dolů. Navíc jde o položky, které ovlivňují nejen výsledek hospodaření, ale také základ daně. V případě, že by bylo možné vést účetnictví v eurech, bylo by riziko ovlivnění účetnictví prostřednictvím kurzových rozdílů částečně eliminováno.
K jeho úplnému odstranění ani dojít nemůže, protože společnosti budou stále hradit mzdy, případně pořizovat některé služby či vstupy v české měně. V případě vykazování v eurech by tedy muselo naopak dojít k tomu, že budou částky v českých korunách přepočteny na eura, a tím pádem vznikne opět kurzový rozdíl.
Případná úhrada daně z příjmů právnických osob v eurech by opět znamenala částečnou eliminaci kurzového rizika. Exportér, který realizuje naprostou většinu výnosů v zahraničí, by tak nemusel v případě úhrady daně řešit možné změny kurzu CZK/EUR.
Domnívám se tedy, že vládní návrh představuje významnou změnu s ohledem na snížení měnového rizika pro společnosti, které hojně provádějí platební styk v eurech. Jde však pouze o částečnou pomoc takovým společnostem, protože stále bude existovat významné množství plateb, které budou realizovány v českých korunách, například platby mezd zaměstnancům.
Autor je audit manager společnosti PKF Apogeo
(Redakčně upraveno)
