Tak shrnuje zkušenosti ze své advokátní praxe JUDr. Alena Andruško, Ph.D., která nedávno pomohla vysoudit od vydavatelství Empresa Media odškodnění ve výši 900 000 korun rodině herce Karla Rodena: „Dělali jsme v kanceláři průzkum, jaké částky soudy v průměru na zadostiučinění za porušení osobnostních práv za posledních pár let přiznávaly, a dospěli jsme k závěru, že se pohybují v řádech statisíců, nejčastěji kolem 200 000 korun.“
„Pravdou je, že v několika případech se výše zadostiučinění přiblížila k milionu korun, včetně mých klientů, ale zatím je to výjimkou. Dosáhl na něj, pokud vím, pan Töpfer, nebo například pan Vašut“ dodává advokátka.
„S ohledem na absenci ekonomicky zdůvodnitelného, racionálního a zpětně přezkoumatelného postupu posuzují soudy tyto záležitosti v kontextu minulých judikátů a obecných zásad slušnosti,“ potvrzuje Pavel Tůma, partner české poradenské společnosti APOGEO.
Společně s Petrem Novákem ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem poslední dva roky intenzivně pracovali na metodice, která by současný stav pomohla změnit. „Pro lepší představu, jak by mohla tato metodika v praxi fungovat, jsme zpracovali případovou studii vycházející z reálného sporu spisovatele Michala Viewegha s bulvárním deníkem,“ popisuje Tůma.
Autor, který byl v tisku neprávem obviněn z milostného románku se studentkou, požadoval jako náhradu újmy 5 milionů korun. Městský soud v Praze mu ale přiřkl jen 50 tisíc, odvolací Vrchní soud částku sice zvýšil, stále však činila pouze 200 tisíc Kč. Ústavní soud pak označil i tuto sumu za nepřiměřeně nízkou. Podle metodiky APOGEO Esteem se výše částky, která by odpovídala intenzitě zásahu do spisovatelových práv, pohybuje mezi 2 974 000 – 3 966 000 Kč.
„Pro kvantifikaci vzniklé nemajetkové újmy jsme použili metodiku založenou na ekonomicky zdůvodnitelné a racionální paralele lidské osobnosti s duševním vlastnictvím, a to na bázi analogie s licenčním poplatkem využívající čistě tržních dat s možností zpětné přezkoumatelnosti,“ vysvětluje Novák.
Ekonomickou sílu vydavatelství bulváru ale zatím české soudy v praxi většinou ignorují. „Namísto toho, aby při stanovení výše zadostiučinění zohlednily majetkové poměry jednotlivých vydavatelství k naplnění preventivně sankční funkce zadostiučinění, zdá se, že je více zajímají spíše majetkové poměry poškozeného – hlavně, aby na tom moc nevydělal,“ konstatuje Andruško.
Náklady řízení jsou přitom vysoké, většinu z nich je navíc třeba uhradit hned na počátku. Nejde jen o právní zastoupení, ale také o soudní poplatek, který se odvíjí od výše požadované částky zadostiučinění a v těchto případech činí zpravidla 5 % z požadované částky. Délka soudního řízení se pak pohybuje zhruba mezi jedním a půl rokem až třemi lety.
„Někdy se poškození domohou spravedlnosti až u Nejvyššího soudu ČR, případě až u Ústavního soudu – tedy ještě o několik let psychického vypětí a několik proinvestovaných desítek tisíc později,“ připomíná advokátka. V konečném důsledku se proto podle ní pro soudní obranu rozhodne velmi, velmi málo poškozených. „Spravedlnost, zdá se, v této oblasti zatím není pro každého,“ uzavírá.
