Nejde přitom o několik málo velkých projektů, v Praze se opravdu začalo masivněji stavět a v ročním vyjádření nejsme na šesti tisících bytech, u nichž započala výstavba, ale nad osmi tisíci.
Bohužel se jedná o stavby, které získaly povolení před změnami na stavebních úřadech v loňském roce. Lze tak předpokládat, že tyto zásoby povolených bytů se brzy vyčerpají a dostaneme se opět do propadu nabídky.
Přes pomyslný aktuální nárůst ani to není dostatečná úroveň nabídky, která by dokázala alespoň zbrzdit růst cen bytů.
Neustále vysoká poptávka po vlastním bydlení ve větších městech je v posledním období podpořena i rostoucí atraktivitou alternativních forem bydlení, jako je družstevní nebo nájemní.
U nich významnou roli hraje i rozvoj institucionálního nájemního bydlení, které přispívá ke zlepšování standardu – díky profesionální správě, modernímu vybavení a dlouhodobé udržitelnosti těchto projektů tak formuje celý trh. Zájem je logický, cena nemovitostí i přes drobnou post-covidovou korekci i nadále roste a v porovnání se stavem před deseti lety je výš o 132 procent.
Doba přicházejících nízkých úrokových sazeb bude navíc poptávku dál zesilovat. I při stávajících sazbách vidíme už zhruba devět měsíců hypoteční boom, kdy banky poskytují každý měsíc nové hypotéky za více než dvacet miliard korun, což se blíží stavu v roce 2019.
Proč se to děje? Řada lidí nechce čekat na nižší sazby, protože se obává, že cena bytů mezitím vyroste ještě rychleji a v součtu se vyplatí koupit už za současných podmínek.
U nové výstavby v Praze, Brně či dalších velkých městech tedy pokles cen čekat nelze, jak vlivem vysoké poptávky, tak vlivem dlouhých povolovacích procesů, vysokých cen materiálů a přibývající zelené regulace. Co by však zlevnit mohlo, jsou nemovitosti v menších obcích s horší dopravní obslužností, u nichž už teď vidíme postupné vylidňování.
Autor je obchodní ředitel společnosti Creditas Real Estate
(Redakčně upraveno)
