Ani situace s nájmy není příznivá – ceny vytrvale rostou a nabídka je zejména ve velkých městech, jako je Praha, velmi omezená. V rámci letošních sněmovních voleb politické strany představují různé návrhy na řešení bytové krize. Co mají společného? Často další přerozdělování, a nikoliv řešení příčiny tzv. nedostatku na trhu s byty. Jaké jsou jejich návrhy?
„Je potřeba tam nalít další prostředky“, tak by se dalo charakterizovat uvažovaní řady předních politiků a samozřejmě týká se to i případu dostupného bydlení. Už plán „Pirátů“ na dostupné bydlení s rozpočtem sedm miliard korun se mi zdál jako neřešení podstaty problému, kterým je bezesporu nízký počet nových bytů.
Digitalizace stavebního řízení neproběhla úspěšně, a proto se nyní hledají jiné cesty k řešení bytové krize. Nyní se v té věci už šikuje strana KDU ČSL, která by přichystala na dostupné bydlení rovnou 25 miliard korun. Nabízí se otázka, proč tedy nezačít stavět s veřejnými výdaji v řádu stovek miliard.
Skutečný problém spočívá v přebujelé byrokracii, kterou by bylo nutné razantně zredukovat a umožnit tak větší výstavbu. To znamená odstranit vysoké bariéry vstupu do odvětví a nechat více prostoru trhu. Developerský projekt na stavbu bytů trvá ve Vídni dva až tři roky, u nás často sedm a více let. To je obrovský rozdíl. Jaká je tedy situace v Praze, pokud jde o počet bytů?
Skutečně se málo staví. V Praze se ročně prodá přibližně 7 000 bytů, což je výrazně méně, než by bylo třeba k pokrytí poptávky. Aby byla nabídka vyvážená s poptávkou, mělo by se každoročně postavit 11 až 12 tisíc bytů. Bytový fond v Praze činí zhruba 600 tisíc bytových jednotek a každý rok by se mělo obnovit přibližně jedno procento tohoto fondu, tedy asi 6 000 bytů.
K tomu se přidává potřeba ubytovat nově příchozí, kterých je kolem deseti tisíc ročně, což znamená dalších 5 000 bytů. Aby Praha fungovala efektivně a lidé nemuseli bydlet mimo město, bylo by třeba postavit alespoň 11 000 bytů ročně.
V současnosti se však staví pouze 7 000 bytů ročně, což je nedostačující a vede to k akumulaci nedostatku, který momentálně činí 40 až 50 tisíc bytů. Deficit se nadále prohlubuje a výrazně tlačí ceny nemovitostí vzhůru, protože poptávka stále převyšuje nabídku. Tento výpočet zvládne průměrný český ekonom. Je škoda, že jich vláda zjevně nemá dostatek.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
