Dopady pandemie na světovou ekonomiku načas odsunuly do pozadí politická rizika – zejména pak zvýšený protekcionismus a dopady Brexitu – nebo rizika spojená se sociálními nepokoji, vnitřními konflikty či nebezpečím terorismus. Tato rizika však nezmizela.
Vliv nestabilními politického prostředí na ekonomiku se stal velmi zásadním. Pandemie Covid-19 sice odsunula politická rizika do pozadí. To neznamená, že přestala existovat. Naopak vinou koronavirové krize se mohou ještě prohloubit. Podle analýzy Coface se například riziko občanských nepokojů může zvýšit až desetinásobně.
Protiepidemická opatření jako zdroj napětí
Podle analýzy společnosti Coface, globálního lídra v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik, roste v mnoha zemích světa nebezpečí občanských nepokojů. Opatření vlád na omezení šíření koronaviru jsou totiž novým zdrojem napětí, přičemž neovlivní pouze země, které již zažily sociální otřesy před krizí.
Napětí může vzniknout i vinou negativních dopadů recese na zaměstnanost, příjem domácností a zvyšování sociální nerovnosti. Po tom, co vlády na celém světě zavedly rekordní stimulační balíčky na odstranění dopadů krize, mohou případná úsporná opatření, která budou následovat, vyvolat nová politická rizika.
Na hodnocení politických rizik používá Coface model, který zahrnuje dvě hlavní kategorie: Bezpečnostní rizika a rizika spojená s politickou a sociální nestabilitou. V nejnovější aktualizaci indexu Coface uvádí jako nejrizikovější země z politického hlediska Írán, Súdán, Sýrii a Venezuelu. Politické riziko se však netýká pouze těchto zemí, je to celosvětový problém.
Pandemie zvýšila rizika jak v rozvíjejících se, tak i vyspělých zemích. Kromě toho, pandemie odhalila rostoucí nerovnosti v příjmech v rámci jednotlivých zemí. Giniho koeficient, stěžejní index pro měření nerovností ve společnosti (vyšší hodnota naznačuje nárůst nerovností, pozn. aut.), by mohl v rozvíjejících se a rozvojových zemích vzrůst o téměř šest procent.
Růst napětí v Evropě
Giniho koeficient by se podle analýzy Coface mohl zvýšit i v rozvinutých zemích. A to včetně Evropy, kde se jeho růst odhaduje o 3,5 procenta až 7,3 procenta v závislosti na trvání a intenzitě protiepidemických omezení.
Tento nárůst nerovností by mohl přetrvávat, což pozorujeme po všech pandemiích 21. století – SARS v roce 2003, H1N1 v roce 2009, MERS v roce 2012, Ebola v roce 2014 a Zika v roce 2016. Pět let po vypuknutí pandemie by mohl Giniho koeficient zůstat v průměru o 1,25 procenta vyšší ve srovnání s původní úrovní. Čím silnější je recese, tím větší bude tento efekt v důsledku přetrvávající nezaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací.
Nárůst ekonomických nerovností může být ve skutečnosti ještě výraznější. Expanzivní měnová a fiskální politika zavedena v reakci na krizi nerovnosti v krátkodobém horizontu utlumila. A to díky posilování systémů sociální ochrany a ochrany pracovních míst. Ale mnohé rozvíjející se a rozvojové země nebudou mít rozpočtový prostor k udržení těchto výrazných sociálních výdajů, které jsou již nyní nižší než ve vyspělých ekonomikách.
Dopady na zaměstnanost a nerovnosti tak ještě vzrostou. Institucionální rámec a systémy sociální ochrany jsou zejména v zemích jižní a jihovýchodní Asii, jako i v Indii, Malajsii, Indonésii a Filipínách, ale také v zemích Latinské Ameriky, křehké. Nárůst ekonomických nerovností tak zřejmě podpoří zvyšování sociálních nerovností, a ještě více oslabí nejzranitelnější socioekonomické skupiny.
Nárůst nepokojů rok po pandemii
Skrytou částí ledovce by mohlo být výrazné zvýšení politických rizik. Nárůst příjmové nerovnosti spojený s nespokojeností veřejnosti s vládami při řešení pandemie by mohl vést k růstu sociálního napětí.
Podle Mezinárodního měnového fondu (MFF) je nerovnost jedním z hlavních nositelů sociálních nepokojů, které se v průměru objeví rok po pandemii a mají výrazný vliv na ekonomiku. Ta by podle odhadů po roce a půl měla zůstat 0,25 procentního bodu pod předkrizovou úrovní.
Měkčí přístup USA
Výrazný podíl na růstu napětí mají i ochranářská opatření vlád či obchodní války. Za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa byly ostře sledovanými zejména zhoršující se obchodní vztahy USA s Čínou a Evropskou unií.
Principy mezinárodního obchodu současného prezidenta Joe Bidena jsou v porovnání s jeho předchůdcem jiné. Trump upřednostňoval politiku America First založenou v mezinárodním obchodě na clech a dalších sankcích.
Prezident Biden má trochu měkčí přístup, chce však čelit konkurenceschopnosti Číny a zavést nová pravidla na ochranu životního prostředí a pracovních sil. Politika USA je tak předvídatelnější a dá se předpokládat větší spolupráce se spojenci v různých otázkách. Zahraniční politika USA by tak měla být transparentnější.
Čína se však bude také snažit posílit svou globální pozici. Zaměřuje se na Evropu jako na jeden z nejatraktivnějších regionů pro čínský obchod a investiční expanzi. Na jedné straně je Evropa otevřená využít výhody spolupráce s Čínou, ale na druhé straně ji znepokojují otázky lidských práv a pracovních podmínek v Číně. To zjevně také zabrzdilo investiční dohodu mezi Čínou a EU.
Je však důležité, aby se při tomto růstu napětí dokázaly firmy chránit. Kromě nástrojů určených na ochranu v případě vládního selhání by si firmy měly zajistit podrobněji analýzy zemí, v nichž jsou indikována politická rizika s případným zásadním dopadem na byznys.
Autor je generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko
(Redakčně upraveno)
jen blázen se může domnívat, že současný svět a zvlášťě pak Evropa stojí na zdravých základech. Jsme svědky úpadku původní liberální demokracie a budem brzy svědky i úpadku ekonomického. To, co nám vlády předvedli v posledních pandemických letech jasně ukázalo, že zdraví obyvatel u nich rozhodně na prvním místě není. Je to zkouška, co ještě vydržíme. A přestože toho vydržíme ještě rozhodně mnoho a necháme si toho ještě mnoho líbit, krvavou revolucí to nakonec skončit musí.
Tento západ je už úplně jiný politický západ, než do kterého jsme v roce 1989 vstupovali. Toho si jsou vědomi už i zarytí příznivci západu. Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že je to hlavně „díky“ rychle se vyvíjející elektronické době a přebujelé informační bublině na internetu. Lidem se během krátké doby dostalo do hlav až moc informací a mozek to nemůže pobrat tak dobře, aby z toho neměl člověk v hlavě akorát zmatek. Důsledkem je celá ta „korektnost, genderová vyváženost“ teď do toho ještě ta pandemická skepse.. Na internetu se toho žene do hlav lidí už moc.
Už nám příroda začíná vystavovat účet. Než potentati si toho všimnou budeme mít statisicove nebo spíš milionové ztráty na životech v globálním měřítku. I teď je Čína nespokojena z depopulačnim ukazovatelem ale to je také i vše co může s tím dělat. Pokud i nadále vyspělý svět bude ignoroval stávající stav této agresivní ekonomiky na vrub lidským obětim v kombinací s klimatickou hrozbou všechny splačeme nad vydělkem. Toto je zvednutý prst. A pomáhají nám pán bůh.
Jaké napětí? Čecháček se ožere,flusne si a život jde dál !!