Finanční a ekonomické informace (faei.cz) na to upozornila Česká společnost ornitologická (ČSO). Zmiňovaná vyhláška výslovně zákaz neobsahuje, ale nestanovuje dobu lovu, což je ve výsledku totéž.
Ornitologové upřesnili, že vedle celosvětově ohroženého poláka velkého vyhláška zakázala rovněž lov poláka chocholačky a lysky černé. „Početnost evropských populací těchto druhů dlouhodobě klesá, a tak je ukončení lovu zásadním krokem k jejich ochraně,“ sdělila ČSO.
Právě tato organizace na neúnosný stav s lovem celosvětově ohroženého poláka velkého dlouhodobě upozorňovala, také proto tento druh vyhlásila v roce 2023 ptákem roku. ČSO se také podílela na přípravě novelizované vyhlášky.
„Polák velký, polák chocholačka a lyska černá jsou nyní celoročně hájeni. Až doposud tomu tak však nebylo,“ připomněl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Upozornil, že původní vyhláška umožňovala lov od září do listopadu.
Za posledních 30 let ubylo v Evropě podle ČSO až 50 procent populace poláků velkých, příčinou je především intenzivní rybníkářství, například „průmyslový“ chov kaprů. „Tento trend se bohužel nevyhnul ani našemu území – jen od konce minulého století zmizela z Česka třetina hnízdní populace poláků velkých,“ uvedl Vermouzek.
Přesto podle něho trvalo deset let, než se podařilo jeho lov zakázat. „A to především kvůli liknavému přístupu ze stran myslivců i ministerstev,“ dodal Vermouzek. Ministerstvo zemědělství novou vyhlášku ani okolnosti jejího vzniku veřejně nekomentovalo.
V poslední zprávě o stavu životního prostředí v České republice se konstatuje, že od roku 1982 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků celkově o zhruba 12 procent, přičemž pokles je nejvýraznější v posledních pěti až deseti letech.
Podle dokumentu se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila téměř na polovinu, přičemž masivní úbytek polních ptáků započal již před začátkem sledování v roce 1982.
„Hlavními příčinami dramatického poklesu početnosti ptáků zemědělské krajiny je především vysoká intenzita zemědělství s nedostatečnými opatřeními pro podporu biodiverzity,“ uvádí zpráva. Na zlomek původního stavu poklesly například populace koroptví nebo čejek chocholatých.
„Početnost lesních druhů ptáků se zhruba do roku 2 000 mírně snižovala, poté následovalo období stability a v posledních letech opět pokles, přičemž v roce 2023 byla její hodnota o 22,6 procenta nižší než v roce 1982,“ popisuje dokument.
