Nafta je nyní nejdražší od prvních dní letošního roku. Během srpna už zdražila o 4,55 koruny na litr, benzín za stejnou dobu podražil o 1,64 koruny na litr. K 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 koruny na litr, což včetně DPH činí 1,80 koruny na litr.
Nafta tedy v srpnu i po odečtení efektu zvýšení spotřební daně zdražuje o více než korunu na litr rychleji než benzín. Rafinériím a dodavatelům nafty, jakož i čerpadlářům, se zjevně daří na naftě si navyšovat své marže, když při tom využívají částečně zavádějící zdůvodnění právě vyšší spotřební daně.
V příštím týdnu lze očekávat stagnaci cen benzínu u českých čerpacích stanic a zdražení nafty v menším než dosavadním rozsahu, zhruba o 20 haléřů na litr. Důvodem je srpnová stabilizace korunových cen ropy na světových trzích a také velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu.
Srpnová stagnace cen ropy Brent i paliv v Rotterdamu či jejich mírný cenový pokles, jejž ovšem vyvažuje slábnutí koruny k dolaru, plyne zejména ze slabších vyhlídek čínské ekonomiky, jejíž výkonnost pokulhává za předpokladem z počátku roku.
Mocný pocovidový vzestup země se nekoná, naopak trpí například rekordně vysokou nezaměstnaností mladých. Slabší než očekávaný výkon čínské ekonomiky podvazuje celosvětovou poptávku po ropě, jejímž je Čína globálně největším dovozcem.
Cenám ropy nesvědčí ani aktuální postoj vedení americké banky (Fed). Jeho členové se stále obávají, že inflaci v USA se zatím nepodařilo zcela zkrotit a bude proto možná třeba přistoupit k dalším navýšením tamní základní úrokové sazby. Růst úroků Fedu tlumí investice a obecně ekonomickou aktivitu, a to vlastně celosvětově, takže ruku v ruce s tím klesá vyhlížená poptávka po ropě – a její cena tak i proto stagnuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
