Během srpna už zdražila bez jednoho haléře o celé tři koruny na litr, benzín za stejnou dobu podražil o 1,50 koruny na litr. K 1. srpnu se zvýšila spotřební daň z nafty o 1,50 na litr, takže rozdíl mezi zdražením právě nafty a benzínu zhruba odpovídá právě navýšení daně u nafty, které u benzínu nenastalo.
Srpnové zdražení benzínu a zhruba polovinu ze srpnového zdražení nafty lze přičíst ještě červencovému růstu cen ropy Brent na světovém trhu a rovněž červencovému růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, ale také navyšování marží rafinérií a některých dodavatelů pohonných hmot a čerpacích stanic, které nastalo v souvislosti se zmíněným navýšením daně z nafty v ČR.
Během srpna však už ceny ropy na světovém trhu i ceny paliv v Rotterdamu spíše stagnují, na čemž po přepočtu do české měny nic moc nemění ani vývoj kursu koruny k dolaru. Proto lze v příštím týdnu očekávat stagnaci cen benzínu u českých čerpacích stanic a zdražení nafty v menším než dosavadním rozsahu, zhruba o 30 haléřů na litr.
Srpnová stagnace cen ropy Brent i paliv v Rotterdamu plyne zejména ze slabších vyhlídek čínské ekonomiky, jejíž výkonnost pokulhává za předpokladem z počátku roku. Mocný pocovidový vzestup země se nekoná, naopak trpí například rekordně vysokou nezaměstnaností mladých. Slabší než očekávaný výkon čínské ekonomiky podvazuje celosvětovou poptávku po ropě, jejímž je Čína globálně největším dovozcem.
Cenám ropy nesvědčí ani ve středu zveřejněný zápis z červencového zasedání vedení americké centrální banky (Fed). Jeho členové se stále obávají, že inflaci v zemi se zatím nepodařilo zcela zkrotit a bude proto možná třeba přistoupit k dalším navýšením tamní základní úrokové sazby.
Růst úroků Fedu tlumí investice a obecně ekonomickou aktivitu, a to vlastně celosvětově, takže ruku v ruce s tím klesá vyhlížená poptávka po ropě – a její cena tak i proto stagnuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
