Ze zveřejněného záznamu vyplývá, že ČNB hodnotí rizika listopadové prognózy jako výrazně proinflační. To je i důvod, proč bankovní rada rozhodla o výraznějším utažení měnové politiky, než jaké by implikovala právě listopadová prognóza. Ta pro prosinec předpokládala zvýšení sazeb o půl procentního bodu.
Inflace je oproti listopadové prognóze centrální banky výrazně vyšší. Poslední dostupný údaj za listopad hovoří o meziročním růstu spotřebitelských cen o šest procent, zatímco centrální banka očekávala 4,9 procenta. Pro prosinec ČNB predikovala inflaci ve výši 5,6 procenta, naše prognóza však očekává hodnotu o procentní bod vyšší.
Je tak pravděpodobné, že únorová prognóza centrální banky přinese v tomto ohledu výraznou vzestupnou revizi. Na tu ukazuje i prosincová aktualizace vnějších předpokladů prognózy ČNB. V té totiž centrální banka zvýšila výhled meziročního růstu výrobních cen v eurozóně pro letošní rok z šesti procent na 8,4 procenta, a to je ještě při vyšší statistické základně roku 2021. Po loňský rok totiž revidovala odhad růstu těchto cen z devíti procent na 10,5 procenta.
Centrální bankéři se shodují, že cenový vývoj v průmyslovém sektoru je významným proinflačním rizikem, a to především s ohledem na jeho možný perzistentní charakter. K perzistenci nákladové inflace může přispět i aktuálně rychle se šířící varianta omikron, která by mohla ještě více narušit dodavatelské řetězce.
Většina bankovní rady hlasující pro rychlý růst sazeb se však obává i domácích cenových tlaků plynoucích z napjatého tuzemského trhu práce. O těch svědčí i výrazná jádrová inflace a rychle rostoucí ceny služeb, které se v obou případech pohybují poblíž osmi procent.
Podle zápisu guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že centrální banka si nemůže dovolit nereagovat ani na cenové tlaky pocházející z vnějšího prostředí, protože i ty mají potenciál se rychle přelít do domácí inflace.
Zvláště nebezpečný je nárůst inflačních očekávání, kterého jsme byli v poslední době u tuzemských firem svědky. Podle zářijového průzkumu centrální banky očekávají podnikatelé v horizontu tří let inflaci nad třemi procenty, tedy dokonce nad horní hranou tolerančního pásma ČNB.
Guvernér Rusnok na zatím poslední tiskové konferenci uvedl, že centrální banka bude muset se zvyšováním úrokových sazeb pokračovat i v tomto roce. Podle něj by se základní repo sazba mohla dostat výrazně nad čtyři procenta.
V tomto ohledu však zápis zveřejněný v minulém týdnu žádné další informace nepřinesl. My očekáváme, že se úrokové sazby v letošním roce dostanou na pět procent, kterých by měly dosáhnout v květnu. V roce 2023, kdy již počítáme s odezněním aktuálně silných inflačních tlaků, by se však měly vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
