Ačkoliv podle nás dojde k naplnění proinflačních rizik, tak v další zvýšení úrokových sazeb nevěříme. Jde především o dvojciferný růst nominálních mezd, oživení spotřeby domácností a celé ekonomiky, stejně tak i pokračující expanzivní charakter fiskální politiky.
To jsou okolnosti, které centrální bankéři zmiňují, že by mohly být důvodem pro to, aby o dalším zvýšení sazeb uvažovali. S každým dalším měsícem stabilních úrokových sazeb hraje stále významnější roli i skutečnost, že bankovní rada již promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit.
Úrokové sazby ČNB zůstanou podle naší prognózy na současné úrovni až do letošního září, kdy by mohlo dojít k jejich prvnímu snížení. Naplnění výše uvedených proinflačních rizik pravděpodobně nepřinutí bankovní radu úrokové sazby dále zvýšit, ale povede k tomu, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu.
To je hlavní motto téměř všech vyjádření členů bankovní rady. Ve výsledku tak čekáme pouze pozvolné snižování úrokových sazeb. Ještě na konci letošního roku by tak repo sazba podle naší prognózy měla činit 6,25 procenta, ke konci příštího roku by měla klesnout na 4,25 procenta a politicky neutrální hladinu tři procent by měla dosáhnout až na konci roku 2025.
Důvodem pro vyšší sazby po delší dobu bude pozvolné odeznívání jádrové inflace. Zatímco celková inflace by vlivem výrazného zlevnění energií pro konečné spotřebitele měla v příštím roce klesnout v průměru na dvě procenta, jádrová inflace podle nás zůstane vysoko nad dvěma procenty, a to jak v roce 2023 tak i 2024.
Přispět by k tomu měl vyšší růst mezd, oživení ekonomiky a nadále zvýšená inflační očekávání. Vyšší sazby po delší dobu a politika silné koruny podle nás v příštím roce omezí tempo růstu ekonomiky. Ta by letos podle naší prognózy měla vzrůst o 0,6 procenta a v příštím roce zrychlit na 1,8 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
