Zaprvé, inflace je sice stále nad úrovní tříprocentní horní meze tolerančního pásma cílování inflace, avšak v příštích měsících a v roce 2021 bude postupně zvolňovat samovolně, bez zásahu ČNB. Ke zvolnění inflace přispěje například i pokles cen elektřiny domácnostem, který dnes oznámil ČEZ, na nějž navážou další dodavatelé elektřiny. Zlevňovat budou i další dodavatelé jiných druhů energií, včetně zemního plynu.
Zejména v příštím roce pak bude inflace zvolňovat také z titulu navýšené základny meziročního srovnání. Vlivem koronavirové krize po letech výrazně zmírní také mzdový růst, což přibrzdí dynamiku jádrové inflace, jež je momentálně poblíž svého maxima za celé období od roku 2007.
Takže ČNB zatím rozhodně nemusí zvyšovat úrokové sazby, aby vytvářela tlak na snížení inflace, neboť ta se na horizontu měnové politiky, tj. v příštích dvanácti až osmnácti měsících, sníží samovolně.
Naopak, v případě závažného průběhu druhé vlny mohou zesílit dezinflační a deflační tlaky, na něž by ČNB musela reagovat snížením sazeb. To což je druhý zásadní důvod dnešního ponechání sazeb beze změny.
Kvůli možnému zesílení dezinflačních a deflačních tlaků z důvodu závažného průběhu druhé vlny je pro ČNB nyní příhodné, že může ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 0,25 procenta, takže si uchová jistý manévrovací prostor pro případ závažných ekonomických dopadů druhé vlny.
V základním scénáři ale platí, že ČNB nebude se sazbami hýbat ani ve zbytku letošního roku, ani v roce příštím. Byť jde o scénář základní, je zatížen enormní mírou nejistoty.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
