Centrální banka úrokové sazby nezmění, ale bude reflektovat rizika

Analýza
Česká národní banka (ČNB) pravděpodobně bude i nadále považovat měnové podmínky za dostatečně uvolněné. Hrubý domácí produkt (HDP) i měsíční data ukazují oproti očekávání mírně rychlejší ekonomické oživení. Inflace je stále vyšší, ale zpomaluje.
Centrální banka úrokové sazby nezmění, ale bude reflektovat rizika. Foto: FAEI.cz

Nicméně rizika daná především pandemií covid-19 zůstávají vysoká a centrální banka by to měla reflektovat. V případě potřeby by měnové podmínky byly pravděpodobně uvolněny prostřednictvím měnového kurzu.

Začátkem srpna centrální banka jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstala na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na jednom procentu.

V poslední prognóze ČNB počítá s letošním poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a v příštím roce s růstem o slabších 3,5 %. Od inflace očekává postupné zpomalení, s tím že do konce roku setrvá nad třemi procenty. Tuzemská centrální banka připomíná, že nejistoty předpokladů ohledně vývoje domácí i vnější ekonomiky tak jak vstupují do prognózy, zůstávají vysoké.

Od minulého zasedání ČNB zveřejňovaná data potvrzují, že ekonomické oživení stále probíhá. Meziroční pokles HDP o 11 procent ve druhém čtvrtletí letošního roku byl menší než 12 procent prognózovaných centrální bankou.

PSALI JSME:
Inflace stále nad trojkou

Na základě měsíčních dat navíc čekáme oproti prognóze ČNB vyšší růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Odchylka od prognózy nicméně nebude tím, co by měnilo celkový příběh, nicméně podpoří víru členů bankovní rady, že dosavadní uvolnění měnové politiky bylo dostatečné.

Na druhou stranu inflace se vyvíjí v souladu s poslední prognózou ČNB. V srpnu inflace projevila určitou ochotu zpomalit, přičemž v meziročním vyjádření klesla na 3,3 % (ČNB prognózovala 3,2 %). Důležité je, že jádrová inflace, která v předešlých měsících překvapovala vyšším nárůstem, zpomalila a v meziročním vyjádření klesla na stále zvýšenou hodnotu 3,6 % z předchozích 3,7 %.

Nicméně inflace zůstává stále výrazně nad inflačním cílem ČNB. Bude za potřebí dalších dat, aby bylo možné udělat závěr, že inflace začíná trendově zpomalovat. Česká koruna vůči euru byla ve srovnání s prognózou centrální banky ve třetím čtvrtletí silnější pouze o jedno procento.

Jak uvádíme výše, odchylka vývoje ekonomiky od stávající prognózy ČNB není tím, co by měnilo celkový příběh. Ekonomika oživuje trochu rychleji, zatímco inflace se nachází výš, ale zpomaluje. Za těchto okolností čekáme, že členové bankovní rady ČNB zhodnotí měnové podmínky jako dostatečně uvolněné. V nedávné době někteří členové rady vyjádřili určité uspokojení nad současným vývojem.

PSALI JSME:
ČNB razantně snížila základní úrok, ale nechává si otevřená dvířka pro případ druhé vlny nákazy

Viceguvernér Tomáš Niedetzký řekl, že „současná inflační epizoda je dočasná a přispěje k ekonomickému růstu povzbuzením spotřeby a investic, když je to nejvíce potřeba. Uvádí nás to rovněž do komfortní pozice, když na rozdíl od eurozóny nepozorujeme deflační tlaky a nemusíme implementovat nekonvenční měnověpolitické nástroje“.

Člen bankovní rady Vojtěch Benda uvedl: „Pro nás je zatím situace měnově-politicky přehledná. To uvolnění, které jsme dodali hned zkraje výskytu pandemie, je dostatečné.“

Dále řekl, že „zatím to podle náznaků vládních představitelů, nejen u nás ale i ve světě, vypadá, že se nebude opakovat plošné uzavírání ekonomiky, kterého jsme byli svědky v březnu, dubnu a ještě v části května. To je pro ekonomiku dobrá zpráva“.

K inflačnímu vývoji člen bankovní rady Tomáš Holub řekl, že se není třeba zvýšených úrovní inflace obávat, přičemž její tempo lehce nad třemi procenty je „skutečně příznivým vstupním bodem“ do něčeho, co je projektováno jako nejhlubší recese za poslední tři dekády.

PSALI JSME:
Začne ČNB odprodávat své devizové rezervy?

Zhoršující se epidemický vývoj i nadále velmi stěžuje jakýkoliv výhled a přispívá k tomu, že úrokové sazby delší dobu neporostou. Očekáváme, že ČNB setrvá ve vyčkávací pozici a nezvýší úrokové sazby před začátkem roku 2022. Členové bankovní rady aktuálně vyhodnotí měnové podmínky jako dostatečně uvolněné, ale měli by reflektovat rizika pro budoucí vývoj s tím, jak se zhoršila epidemická situace.

Je důležité zmínit, že v naší prognóze nepočítáme s druhou vlnou COVID-19, která by vedla k opětovnému silnému poklesu ekonomické aktivity. To je ovšem velmi silný předpoklad, a pokud se ukáže jako chybný, bude to znamenat potřebu dalšího měnově-politického uvolnění.

Jak by toto ČNB provedla, není zodpovězeno. My stále považujeme oslabení koruny jako nejpravděpodobnější nástroj k uvolnění měnových podmínek v případě potřeby. Finanční trh toto rovněž anticipuje a koruna i z tohoto důvodu v září oslabila.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Hazard“ politikům umožňují centrální banky

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.